Šímovy zápisky: Velikonoce 2012 v Amadé a na Jizerce

26.02.2015 - Milý deníčku,
chtěl jsi, abych si z Velikonoc v Alpách přivezl hodně fotek, že slunce, sníh a hory Ti budou slušet. Tak to bohužel dopadlo jinak. Podívej se, jak:

Šímovy zápisky: Velikonoce 2012 v Amadé a na Jizerce


První den,
na Zelený čtvrtek, jsme ráno marně s bráchou hledali nadílku od zajíčka, máma nám ospale řekla, že chodí až odpoledne. Jeli jsme lyžovat do Altenmarktu, svítilo slunce, ale zapomněl jsem foťák. Lyžování mě moc nebavilo, hrozně mě otravovalo dělat jen oblouky a za zády poslouchat „ruce dopředu, ruce dopředu", jako kdyby to bylo s rukama vepředu zábavnější, ale není, říkal to i brácha a chvilku jsem to i zkusil. Naštěstí jsme objevili dost hustý skokánky, skákali jsme asi 30 metrů vysoko i daleko! A chtěli jsme s bráchou lyžovat (tedy skákat) pořád. Máma po lyžování byla v obchodě, a když se vrátila, tak celá rozzářená říkala, že se asi spletla a že si myslí, že zajíček v Pensionu Heidi už byl přeci jen ráno. To jsme tedy s bráchou nepochopili, ale pro jistotu jsme se vydali na obchůzku domu a vyplatilo se to. Vyfocené to, deníčku, taky nemám, musel jsem si svou koledu hlídat před bráchou.

Na Velký pátek se super spalo, nezvolily totiž zvony. Prý odletěly do Říma! Ale vstávalo se stejně brzo, protože se jelo daleko, do Gasteinu. Deníčku, nebudeš tomu věřit, ale zase žádná fotka. Tentokrát proto, že byla mlha, takže nešlo ani poznat, že jsme na horách. Brácha byl celý vedle z takové lanovky, co vypadá stejně jako v Praze na Petříně. Jenže omyl, nepřijeli jsme prý do Gasteinu okukovat lanovky, což by se líbilo bráchovi, ale lyžovat. Brácha jezdil pomalu a pořád říkal, že nic nevidí. Máma se rozčilovala, že to je hezká sjezdovka, nejdelší ve Ski Amadé, a že nic vidět nepotřebujeme, ať si to prý představíme. To přišlo drsné i tátovi. Kromě mlhy tedy bylo i trochu dusno, tak se, deníčku, nediv, že z toho nemáme fotky. Skončili jsme v bazénu, tedy v termálech v Bad Hofgastein, a mě napadlo, že ho zkusím přeplavat. Myslel jsem, že už to zvládnu, když mě na plavání vždycky chválí, ale tady mě něco jakoby stahovalo dolů. Vymyslel jsem, že nebudu dýchat a to se osvědčilo. Přeplaval jsem ten bazén asi tisíckrát! (Do školy půjdu až za rok nebo za dva, tak je možné, že jsem to nespočítal přesně.)

Na Bílou sobotu jsme vyrazili lyžovat do Zauchensee s máminou kamarádkou Magdou. Brácha se asi zbláznil, přestal se se mnou pošťuchovat a honit, pořád se lepil na Magdu, předváděl se, a – to mě podrž – jezdil s rukama dopředu. Měl jsem na něj vztek. Jako bychom si nepřisáhli, že natruc nikdy ruce na lyžích dopředu nedáme. Pěkně mě s tou Magdou štval a tak jsem vymyslel, že budu děsně protivnej a furt jsem kňoural. Díky tomu se aspoň na lanovce nemohli o ničem bavit, protože bylo slyšet jenom mě, pche!

Máma vymyslela, že mi zlepší náladu tím, že pojedeme terénem, což mám teda fakt rád. Jeli jsme v hlubočáku průsekem pod lanovkou, co v Zauchensee vede podél černé sjezdovky. Přidala se i Magda a Matýs. To mě podrž, teď mu najednou nevadilo, že nevidí. Tedy přesněji, že vidí jen mlhu. Magda si asi předsevzala, že si bude všímat i mě a v plně rychlosti to do mě napálila a oba jsme spadli. Chtěl jsem brečet, ale vykašlal jsem se na to, abych se neztrapnil. Moje dvorní fotografka asi pochopila, že slunce se na nás dnes neusměje, tak fotila mlhu. Takže tady naše první fotky z letošních Velikonoc.

V neděli jsme vyrazili do Filzmoos, tam to mám rád, protože podél sjezdovky je les a do něj vede spousta cest se skokánky, takže se to poslušné lyžování dá dost dobře prokládat nečekanými odbočkami, skoky a tak. Bylo krásné počasí a čerstvý prašánek. Máma nám odbočky zakázala - měli jsme s bráchou pilovat styl na té úžasné široké sjezdovce. Tohle tedy nemám zapotřebí. Rozhodl jsem se zase prudit. Jenomže máma mě převezla, posadila mě u horní stanice lanovky do hospody, objednala mi kakao se šlehačkou a řekla, že si prašan zkazit nenechá. Ty brďo! Tak jsem pil kakao a přemýšlel, jestli jsem na tom vydělal nebo ne. Pak mě vyzvedli, ale brácha bez lyží, prý boural a bolí ho koleno. Dal jsem dvě jízdy, brácha sjel kabinou a jelo se domů. Stavili jsme se na koledu u babi Kristy v lázních v Třeboni, měla dárky, na to je vždycky spoleh.

Na Velikonoční pondělí jsme s bráchou a tátou koledovali, ale nebyla u toho fotografka, to jsem, deníčku, nedomyslel. Protože to by byly fotky! Těch čokolád! Brácha pak byl u doktorky s tím kolenem a měl být v klidu. Koukal na pohádky. Dost jsem mu záviděl. Mě máma naložila do auta a jeli jsme na Jizerku na běžky. To si teda vzpomněla brzo, letos poprvé a to je 9. dubna odpoledne! Docela mě baví zkoušet na sněhu jiné věci než jen lyžování a tak jsem vymyslel, že mámu překvapím, že poběžím jako závodníci na Eurosportu, co jim fandí děda. Když mě to bavit přestalo, byl u cesty naštěstí bunkr, tak jsem měl na co koukat a o čem přemýšlet, když jsem pak šel dál, tak jsem u toho střílel. Máma říkala, ať přidám, jinak že bufet bude zavřený. Jenže já tenhle trik znám, to je jen finta, jak mě proti mé vůli zrychlit. Bufet byl už dávno zavřený. No, ještě že nejde fotit náladu. Naštěstí máma chtěla, aby se mi běžkování líbilo, tak mě zpátky k autu střídavě táhla a tlačila. Chtěl jsem cestou brzdit hůlkami nebo zkoušet skoky na běžkách, abych se jen tak nevezl, ale šlo na mě spaní a nechtěl jsem zaspat ten bunkr na cestě zpět. V hospodě na parkovišti pan Kakrda (to je jméno, že? Nejdřív jsem tomu nevěřil!) mámu uvítal slovy, že je pěkně dočervena opálená, tedy dopálená, haha. Říkal samé vtípky. Máma asi myslela, že to nepoznám, tak mi vysvětlovala, že ty jeho vtípky jsou vtípky, i když se u toho tváří vážně. Chtěl jsem mít jasno, a tak jsem se ujistil, když pan Kakrda přinesl účet, jestli to je taky vtípek. Pak Kakrda se na mě ostře podíval a pak mi přinesl lízátko. Řekl, že nejde rozbalit, a proto mi ho dává. Dal jsem ho doma bráchovi a nic jsem mu neříkal.

Tak to byly, deníčku, moje letošní Velikonoce!

Text a foto: Irena Špringlová (irena@ck-trip.cz )

 

Fotogalerie

Altenmarkt-Radstadt Altenmarkt-Radstadt 2 Zauchensee Filzmoos Filzmoos 2 Jizerka Jizerka 2 Jizerka 3
 
 
Archiv
 
   

Jablonecká Lékárna U Anděla nabízí široký sortiment léků, potravin pro zvláštní výživu, dermokosmetiky, homeopatických přípravků a další.