Finské Laponsko

Finské Laponsko Tato turistická oblast se prostírá zhruba na sever od ústí řeky Kemi až po nejsevernější končiny Finska. Laponsko však není přesně vymezeným zeměpisným pojmem: původně šlo o území severně od obdělávané půdy, dnešní hranice provincie Lappi ve Finsku prochází asi 100 km jižně od polárního kruhu; hranice etnograficky chápaného Laponska (kde žijí Laponci a je užívána laponština) prochází asi 150 km nad polárním kruhem, z hlediska přírodovědného však ještě asi o 100 km severněji.

Přestože vzdálenost mezi nejjižnější a nejsevernější částí není relativně velká (cca 500 km), krajina doznává výrazných změn směrem od jihu k severu. Na jihu je stejně rovinatá jako většina Finska, kdežto asi po 100 km na sever od polárního kruhu začíná přibývat zaoblených pahorků a širokých bezlesých prostorů, mokřadů a rašelinišť. Ubývá souvislých lesů a vysokých stromů a krajina nabývá lesotundrový ráz s řídkými porosty smrků, výše pak s nízkými pokroucenými břízami, jeřáby a plazivými vrbami. Národní parky Pallas-Ounastunturi, Lemenjoki a Urho Kekkonen se mohou pochlubit horami 500 až 800 m vysokými, odkud - protože jsou bez stromů - se naskýtají daleké rozhledy po okolní subpolární divočině.

Tu a tam zakrouží dravec, převládá ticho a klid. Řídne silniční síť a sídla jsou od sebe vzdálenější. Průměrná hustota zalidnění je malá: 2 obyvatelé na 1 km2. Typických Laponců neuvidíme tolik, jak bychom očekávali, protože v letní sezóně žijí se svými sobími stády mnohdy ve vzdálenějších končinách. Nejčastěji je najdeme s jejich stany a stánky se suvenýry, jež sami vyrábějí, při hlavních komunikacích a ve větších sídlech. S prvním laponským stanem a se soby se můžeme setkat přímo na polárním kruhu několik málo kilometrů severně od Rovaniemi, největšího města a administrativního střediska finského Laponska. To je pozoruhodné už tím, že jeho obytné čtvrti skládající se z nízkých dřevěných domků jsou postavené v lese, kde se prakticky ztrácejí z dohledu. Asi 3 km severně od města leží na polárním kruhu turistická atrakce Joulupukin Pajakylä ("vesnička Vánočního mužíka", jakéhosi finského St. Clause) s bohatou nabídkou laponských suvenýrů.

Laponsko je ideální končinou pro milovníky krásné a drsné přírody bez lidí, pro pěší turisty, vodáky, rybáře a optimisty, kteří věří v nálezy zlata, budou-li se několik dní věnovat rýžování písčitých nánosů tamních řek a potoků. Poutník zde najde malé prázdné chatky rozmístěné v určitých vzdálenostech (obvykle jednodenního pochodu), kde může bezplatně přenocovat. Pro pohodlnější byly v častěji navštěvovaných místech postaveny chatové osady se vším komfortem, odkud mohou podnikat zajímavé túry do okolí.
Optimální dobou k návštěvě Laponska jsou červenec a srpen, kdy denní teploty nezřídka přesahují 20 - 25o C. Nejdelší polární dny jsou však v červnu, resp. Od konce května do prvních dnů červencových. Z vrcholu Aavasaksa, ačkoli leží jižněji, než je polární kruh, je půlnoční slunce viditelné 21. června. V tu dobu ostatně i ptačí zpěv zde utichá až kolem 24. hodiny a nesměle začíná asi od 1 h po půlnoci. Kdo někdy spal v Rovaniemi v tomto období v hotelu při otevřeném okně (teplota i v noci se někdy blíží 20o C) nebo ve stanu, jistě se na to dobře pamatuje. Podzim přichází v Laponsku velmi brzy a někdy již koncem srpna a v září nutno počítat s velmi chladnými nocemi, popř. s prvními mrazíky a na konci září s prvním sněhem. Tehdy zde turistická sezóna končí a příroda i lidé se připravují na dlouhou polární zimu.

LAPONŠTINA (sámština, dříve též loparština)
Jazyk ugrofinské větve uralských jazyků. Mluví jím přes 50 tis. osob v sev. oblastech Norska (30 tis.), ve Švédsku (15 tis.), Finsku (5 tis.) a Ruska (1 tis. na poloostrově Kola). Dělí se na tři skupiny značně odlišných nářečí: severní (norsko-sámská, a to horská záp., vých. a jižní v sev. Norsku, Švédsku a ve Finsku; lule-sámská a pite-sámská v sev. Švédku a Norsku), jižní (ume-sámská a jižní ve Švédsku a Norsku) a východní (inari-sámská v severových. Finsku a kolská v Rusku). Nejst. památky jsou ze 17. století. L. má několik spis. jazyků: norsko-sámský (Norsko, Finsko) na základě vých. (od 19. st.) a již. horského nářečí (od 50. let 20. st. ve Švédsku a Norsku), lule-sámský ve Švédsku a ve 30. letech byl i kolsko-sámský spis. jazyk. Od r. 1934 vychází ve Fisnku jediný lap. časopis.
L. má složitý systém samohlásek, mnoho dvojhlásek; souhlásky jsou krátké a dlouhé, v záp. a již. nářečích silné (s přídechem) a slabé. Velmi rozšířené je střídání hlásek ve slovech, které má mluvnický význam. Je to aglutinační jazyk s rozvinutým ohýbáním, užívá předložek i záložek. Podst. jméno rozlišuje 8 - 9 pádů, sg. pl. a přivlastňovací tvary. Sloveso má 3 osoby, číslo, přít. - budoucí a 3 min. časy, 4 způsoby (včetně způsobu možnosti) a rod. Slovosled v prosté větě je velmi volný. Slovní zásoba je ugrofin. původu, historicky je velmi blízká baltofin. jazykům, některá slova jsou společná se samodijskými jazyky. Mnoho výpůjček je z finštiny a obou severských germ. jazyků. Píše se latinkou.

Laponsko není Laponsko
I když je velmi daleko. Až za polárním kruhem. Původně to byly všechny oblasti na sever od polárního kruhu, dnes se tato hranice posunula ještě o něco severněji a zúžila na oblast, kde žije necelých 100.000 posledních lapů. Laponsko nemá hranice, stejně tak, jako nemají hranice třeba Alpy, avšak setkáte se s ním jak v Norsku a Švédsku, tak i ve Finsku a dokonce v Rusku. Pokud byste nevěděli, že jste se ocitli v Laponsku, sotva to poznáte, neboť v rozlehlých tundrovitých plochách a lesech je hustota osídlení téměř neměřitelná a typický Laponec nechodí zrovna denně ve slavnostním kroji.
Ocitnete-li se v Laponsku v zimě zčista jasna za pár hodin letu z Čech, je téměř jisté, že přiletíte za tmy. Pokud na Vás čeká doprovod a poveze Vás autem desítky minut zasněženou, tu pohádkovou, tu drsnou pustinou, přestáváte přemýšlet, kam jste se to dostali … protože to nevíte a teprve ráno po probuzení začnete krok po krůčku, písmenko po písmenku poznávat novou abecedu života na dalekém severu.

A - automobilový provoz (přídavné světlomety, pneumatiky s hřeby)
B - boty ze sobí kůže,
C - i Č - čaj
D - dírky (lov ryb), dobíjení bloku motoru, dřevorubecké kempinky
E - laponci nejsou eskymáci !
F - finština, Finnmark
G - grilování
H - Husky
I - inspirace
J - Jutron (morušky), Jokkmokk (trhy), jízda na koni, Jukasjärvi (ledový hotel),
1-2 dny s Laponci
K - kožešiny, komáři (nejlepší pomocník Lapů), koně, Kiruna, kurzy přežití, koně
L - Laponci, lesy, lyžování , LAINIO Wildmark (rafty, rýžování zlata, půjčování kanoí),
lední hokej, led (až na dno)
M - muži, mráz, MUODOSLOMPOLO
N - náboženství "laestadianizmus"
O - osvětlení, oblečení
P - polární kruh, polární noc, polární den, polární záře, psí spřežení

R - ryby pro každý den + (řidičský průkaz pro sobí spřežení), REVONSAARI,
Rumpeviiko, rybaření, rybaření na dírkách
S - sníh (běžnější, než tráva, od října do května a přesto stále prachový), sněžnice,
skutry (skutromanie) + saně vykládané sobími kůžemi, sobi, sauna, sušené
maso, sik (nejběžnější ryba), stan, slunce, Svalbard (Špicberky), skútr safari
T - ticho, turistika. TORNEO, Tornedalen, třídění sobů (25.9.-30.11.)
U - ubytování v lapské kotě (chatě)
V - voda, vrtání děr do ledu
W - WILDMARK camping
Y
Z - záře, zkušební okruhy automobilek, značkování sobů

Laponci v Norsku

Laponci (Saamové či Lopaři) jsou etnickou menšinou, která dnes v Norsku kromě oblastí severně od polárního kruhu sídlí i v jižnějších částech země. podle posledních odhadů je Laponců celkem asi 60 000 100 000, asi 40 000 jich žije v Norsku.
Laponci byli původně vyznavači šamanizmu, ovšem již velmi dávno se začaly projevovat snahy o jejich pokřešťanštění a první kostely se v jimi obývaných oblastech začaly stavět již ve 12. století. Laponci byli kočovníci, kteří se neohlíželi na velmocenskou politiku, a tak se svými stády sobů v cestě za pastvou klidně překračovali státní hranice. Od středověku až téměř do současnosti byl tento národ soustavně diskriminován. Ke změně došlo až v 70. letech našeho století, a to v souvislosti s výstavbou přehrady na řece Alta, při které měly být zatopeny obrovské plochy pastvin. Tomu již Laponci nechtěli jen nečinně přihlížet, a tak se otevřeně vzbouřili.
Dnes má každý Laponec právo navštěvovat školu s laponským vyučovacím jazykem a podle zákona přijatého v roce 1988 se norský stát zavázal, aby si tato etnická skupina udržela svůj jazyk, kulturu i tradiční způsob života. V roce 1989 byl také ustaven laponský parlament (Sameting) přímo volený všemi Laponci. Sídlí v městečku Karasjok v kraji Finnmark. Jeho vliv na celonorskou politiku je sice mizivý, ale dnes již nelze v Oslu přijmout žádné zákony týkající se Laponců, které by Sameting předem neposvětil.
K velkým změnám došlo i v chovu sobů, který je vedle rybolovu hlavním zdrojem obživy Laponců. Produkce sobího masa sice tvoří jen 1 % celkové norské produkce masa, ovšem poptávka po něm stoupá, a tomu se musí přizpůsobit i chovatelé sobů.

Mladí Laponci využívají možností studia v Tromso nebo v Oslu, přičemž není vůbec jisté, zda se budou chtít vracet do svých rodných končin. Na druhé straně si i Laponci dosud žijící v kraji Finnmark začínají uvědomovat, že jsou zajímaví pro turisty, takže kdo má zájem o staré laponské tradice, má kde se s nimi v zimních měsících blíže seznámit.


Celkem Laponců asi: 60 000 - 100 000, z toho v Norsku 40 000 - 45 000 (nejvíce v kraji Finnmark - asi 25 000), ve Švédsku 17 000, ve Finsku 5 700 a v Rusku asi 2 000.
Laponec je osoba, která:
-užívá Laponštinu jako svůj první jazyk jehož otec, matka nebo prarodiče
užívají Laponštinu jako první jazyk
-se považuje za Laponce
-má otce nebo matku, která splňuje výše zmíněné podmínky.
Kultura Laponců:
Yoik = původní forma laponské hudby (rytmicky zpívané básně nebo poetické písně). Každý zpěvák si vytváří svou variaci.
Laponci mají velký počet legend. Některé byly vydány v knize "Lappisk eventyr og sagn" (Laponské pohádky a legendy) J. K. Qvistadem.
Před r. 1900 byly v Laponštině psány pouze náboženské texty, slovníky a jazykové příručky. První novelu v Laponštine napsal Anders Larsen - "Baeivve-Algo".
Další současní autoři: Nils Viktor Aslaksen, Rauni Magga Lukkari, John Gustavsen a Ailo Gaup.
Laponské noviny a časopisy jsou vydávány od r. 1870. Př. "Sámi Áigi" je vydáváno v Karasjoku od r. 1979.
Laponská divadelní skupina byla založena v Kautokeinu v r. 1979 a jmenuje se Beaivváš.
Duoidji = laponská řemeslná výroba.
Kurzy Laponštiny: univerzita v Oslo, v Tromso, fakulta v Kautokeinu (zal. 1989), další kurzy v Altě, Bodo, Levangeru a Nesně.

Chov sobů:
Mláďata sobů se rodí koncem května a během několika málo týdnů jsou schopna vyrazit na pastviny.
Laponci ve Švédsku:
Většina laponských dětí navštěvuje normální švédské školy. V r. 1992 bylo v 6 laponských školách zapsáno pouze 123 žáků. Důvody: veliké vzdálenosti do školy, různé dialekty Laponštiny, staré učební materiály v Laponštině.
Organizace:
Svenska Samers Riksfjorbund (SSR), Sameatnam, Sameting (parlament).
Volby do parlamentu se konají každé 4 roky, první volby byly 16. 5. 1993.

LOS EVROPSKÝ
Délka těla losa dosahuje 2 - 3 m, výška v kohoutku 180 - 235 cm. Dospělý
samec váží 220 - 450 kg, někteří jedinci i 500 kg. Samice je menší, 275 - 375 kg. Mají šedohnědou až černou srst. Hlava je velká, protáhlá, zakončená silným přečnívajícím horním pyskem.
Velké paroží - lopaty - vážící až 20 kg každoročně shazují.
Živí se rostlinnou potravou.
Samice jsou březí 36 týdnů, rodí v květnu - červnu a to 2 - 3 mláďata.
Sobi
Jediný živočišný druh, kde má parohy jak samec tak samice. Shazují je 1 x do roka, zhruba v květnu. Zabíjí se v říjnu, kdy mají nejvyšší váhu. Ze sobí kůže se vyrábějí boty i kalhoty (ty vydrží 1 rok).

 
 

Archiv cestopisů »

Novinky e-mailem

Chcete dostávat aktuální nabídky a informace o dění v CK Trip na svůj e-mail?

Registrovat »

Sleva za kredit

Vyměňte své kredity získané účastí na zájezdech CK Trip za slevu na Váš další zájezd!

Více informací »

Doporučujeme

Lyžování, snowboarding

Korutanské skisafari

Korutanské skisafari Termín: 29.12.-02.01.

Slunce + jižanská pohoda

Zillertal + ledovec Hintertux

Zillertal + ledovec Hintertux Termín: 20.01.-23.01.

Velehorské lyžování!

Skiaréna Silvretta: Samnaun-Ischgl+Nauders-Reschenpass

Skiaréna Silvretta: Samnaun-Ischgl+Nauders-Reschenpass Termín: 13.12.-18.12.

PŘEDVÁNOČNÍ SKI-FREE: SKIPAS V CENĚ! Při zájezdu 10801 navštívíme 2x do rakouského Naudersu a 2x do italského Schönebenu/Reschenpass.

Ski Welt Wilder Kaiser / Ski Juwel

Ski Welt Wilder Kaiser / Ski Juwel Termín: 26.12.-29.12.

Světové ocenění nejkvalitnější lyžařské oblasti!

Kontakty

Centrála Jablonec

Telefon 483 312 276
483 314 298

 

E-mail ck-trip@ck-trip.cz
info@ck-trip.cz

 

Pobočka Praha

Telefon 222 521 623

 

E-mail praha@ck-trip.cz

 
   

Poradíme Vám, jak ušetřit za vytápění i energie, jak využívat solární energii a úsporné zdroje světla a vody.