Podél řeky Enns, aneb ze zimy do vedra

Další z cestopisů od průvodce CK Trip Marka Pazderského...

Ráno jsem dorazili pod Tauernský tunel a z nebe padalo něco jako voda a chvílema i sníh, tak jsme počkali na pluh, nasadili na kola řetězy, oblékli si všechno co šlo, zapli stěrače a mazali jsme dolů do Flachau k Herminátorovi na čaj. Byli mezi námi i tací, kterým to vůbec nevadilo a klidně si v tom nečase zapíchali. Postupně se počasí zlepšovalo a oteplilo se i na plus 7°C, navíc přestalo pršet i chumelit, takže jsme si mohli ve Schladmingu dopřát i siestu. Odpoledne bylo už v pohodě a do cíle u Hřbitova se všichni dostali. Řízkové hody nám pak určily ráz večera.

Páteční ráno bylo opět deštivé a chladné, ale po chvilce už na nás začalo vykukovat sluníčko, našež začalo být teplíčko. Opustili jsme na chvíli řeku Enns a vydali se vzhůru k přehradě Salza, která přetékala vrchem přes korunu hráze a tvořila krásnou duhu. Tentokráte jsem si zapíchal já. Dále jsme pokračovali po náhorní plošině kolem skokanského mamutího můstku v Kulmu, kde prý Boženka za mlada skákala. To už bylo slunce v nadhlavníku a dolů šli letos poprvé i bundy a dlouhé kalhoty. Odpoledne byla pauza u Putterersee, kde někdo už skončil, zbytek ještě jel proti toku řeky Enns až na barák do Assachu.

Další den nás sluníčko už vytáhlo z postele, tak jsme rychle vyskočili, přejeli do Admontu a mastili dolů věhlasnou soutězkou Gesäuse, div že jsme nepředjížděli motorkáře. Někteří jeli tak rychle, že dole zapoměli odbočit a dali si navíc jeden kopeček. Zbytek dojel až do Altenmarktu na polední pauzu a následně mírným stoupáním do Unterlausy, kde byl start horské časovky na Mosthöhe. Všichni se s tím poprali více než dobře a tak mohlo téct nahoře pivo proudem a koláče skoro ani nestíhali péct. Čekal nás ještě dlouhý sjezd po zrušeném tělese železnice uprostřed kaňonu, kde bylo 15 tunelů a ne všechny svítili . . . bububu, byla tam tma jak v pr...i :-) Těsně před ubytováním v Losensteinu jsme si ještě dali lochnesku a pak už přišla zasloužená večeře v podobě místní speciality Burgenheimnist.

Nedělní den už bylo vedro jako v Rusku, takže ptáci padali sami do vody. Navázali jsme na Lochnesku a pak už pohodově přes historická města Stayer a Enns dojeli až do Mathausenu k busu, kde byl konec etapy a mohlo se jet domů.

Autor: Marek Pazderský

Archiv cestopisů »