Salcburský rok v zrcadle tradic

Salcburský rok v zrcadle tradic Pinzgau je salcburská župa, pyšnící se překrásnou alpskou krajinou, korunovanou množstvím třítisícových vrcholů. Těžké životní podmínky se odrážejí na zvycích a tradičních slavnostech, které se dodnes s láskou udržují.

Vánoční, silvestrovský a tříkrálový kouřový průvod vede otec rodiny v doprovodu dětí. Po setmění vyrážejí s rozpálenými pánvičkami, ze kterých se line vůně kadidla, doprovázená kouřem, kterým se vysvětí se slovy "štěstí dovnitř, neštěstí ven" všechny místnosti domu i chlív. 5. ledna se na venkovní dveře napíše posvěcenou křídou na ochranu domu nápis 20 K M B 00. Poté průvod obejde s modlitbou na rtech jednou, dvakrát či třikrát celý dvůr.

Tříkrálové perchty se zobáky obcházejí v předvečer Tří králů domácnosti s hlasitým: "Ga, ga, ga!" Perchty jsou převlečení chlapci v bílých košilých, slaměných papučích "Strohzoggeln", s koštětem, nůžkami, lopatkou a nůší. Jejich pohyblivé zobáky jsou zhotovené ze dvou bílých ručníků, šikovně uchycených k hlavě pomocí dvou drátů. Běda, kdyby perchty v tuto "velkou perchtovou noc" našly nějakou nečistotu! Hned by ji smetly na lopatku, "líné hospodyni" by nůžkami rozstřihly břicho a nečistotu do něj zašily... Po takovéto "kontrole pořádku" perchty beze slov zase zmizí.

Tresterové jsou "dobré perchty", tedy postavy, tančící prastarý tanec terster.
Chlapci v slušivých bílých košilích, kožených kalhotách a bílých podkolenkách a hlavně s klobouky, ozdobenými květinami a mašlemi stojí ve dvou řadách proti sobě, mezi řadami leží mohutné kraví zvonce. Nepolapitelný, pestrobarevný šašek se proplétá mezi řadami a sleduje, zda je vše v pořádku. Potom zazní tahací harmonika a všichni se dají do tance. Chlapci tančí 6. ledna, tedy po zahnání "zlých percht", od stavení ke stavení ve víře, že do navštívených domů přinášejí štěstí.

Jiný druh "dobrých percht" jsou tanečníci na chůdách, kteří na Tři krále tančí své líbivé tance, podobné reji. Na chůdami prodloužených nohou mají oblečené dlouhé, bílé kalhoty s červeným pruhem, na hlavě klobouček s třpytivými ozdobami a dlouhými pentlemi. Jejich harmonický tanec oživuje svými vylomeninami šašek.

Lední metaná je oblíbeným sportem, či spíše hrou a příležitostí k přátelskému setkání mladých i starších. Hraje se s dobře navoskovanými plochými kotouči, které hráči drží za tenkou rukojeť. Proti sobě stojí dvě skupiny: Jedna hraje s lehkými kotouči "letci"("Flieger"), druhá s těžkými "vyklízeči"("Ausräumer"), přičemž oběma jde o to, dostat svůj kotouč co nejblíže "zajíčkovi" ("Hasl"). Tento cíl je buď kulička nebo kostka, kterou vrhne "Moar" - zvolený kapitán jednoho z družstev, který má na hlavě klobouk s kohoutím perem. Družstvo, které prohraje, zve vítěze na knedlíčkovou polévku - to u "knedlíčkové metané", anebo musí dát k dobru ovci či kozu, anebo prostě všechny pozvat na horký punč - podle toho, o co se hraje...

Svoz dřeva začíná v lednu, jakmile je možná jízda na saních. Je to tvrdá a nebezpečná práce! Ráno, ještě před svítáním, vystupují muži se rohatkami na ramenou po strmých svazích vzhůru. Těžké klády se naloží a připevní k saním propleteným řetězem, uzší konce klád se smýkají po sněhu, jako brzda to však na tak strmých svazích nestačí. Svážeč dřeva musí brzdit "tlapkami" - postranními dřevěnými pákami, přičemž je nohami zapřen o rohy saní.

Svoz sena z vysoko položených seníků je v zimě velice náročný. Brzy ráno, když je ještě sníh tvrdý, se seno důmyslně připevní na 20 metrů dlouhý provaz, pomocí upínadla se smotá do svazku, místními nazývaného "bun", který váží 1 metrák, je dlouhý 5 stop a široký 4 stopy. Příčně přes tento "bun" se položí další "bun". S touto soupravou vyrazí svážeč rychlou jízdou do údolí, na mírných, pomalejších místech pod "bun" podsune prkénko, naopak příliš vysokou rychlost snižuje pomocí březové tyče.

Košíkář

Košíkář nařeže speciálním nožem lískové proutí na pásy, ze kterých plete koš. Na koš o průměru 70 cm je potřeba 12 dvouapůlmetrových prutů. Nařezané pásy se hodinu nechají namočené ve vodě, potom teprve košíkář uplete dno a posléze boky, a to hladkou stranou pásu vně. V horní třetině zaplétá jemnější, rozdvojené pásy. Na obrázku je vidět přípravu nůše a saní. K nim se ještě připevní dva popruhy z kůže nebo ze lnu. Nejžádanější jsou košíky na lesní ovoce, dále pevné koše na sběr kamenů (60cm), na trávu (do 85 cm) a na suché listí (do 120 cm).

Šindelář

Používají se dva druhy této střešní krytiny: tzv. sdružené šindele, 50 cm dlouhé, které se připevňují hřebíky, kdežto delší, 75 cm dlouhé, t. zv. pokládací šindele, se trojnásobně překrývají a zatěžují dřevěnými tyčemi a kameny. Šindele se vyrábějí z modřínu a na jejich výrobu prý zručnému šindeláři stačí 10 řezů.

Řezbář

Vyrábí tenkostěnné masky z borovice limby. Na trámu vlevo visí masky pro masopust: uprostřed je vidět maska, připomínající smrtku. S touto maskou obchází o vánocích "škaredý chlebový percht" domy. Je to chudák, který dostává milodary v podobě chleba. Dále je vidět masky pro "škaredé perchty" s podobou čerta. Vpravo dole jsou masky pro rej čarodějnic, který se koná v Krimmlu. Tradici pořádání lidových slavností v maskách přenesl z Ahrntalu do Krimmlu roku 1894 Rupert Wechselberger, otec řezbáře na naší fotografii.

Pásky jako součást mužských krojů
Tyto kožené pásky splňovaly vícero funkcí: měly chránit tělo, sloužily jako peněženka na stříbrňáky, ale byly také ozdobným doplňkem mužských krojů. Od roku 1700 se kožené pásky zdobily ornamenty, které tvořily hustě nabité jemné cínové nýtky. Horní pásek na obrázku je ozdoben ornamenty tulipánů, pásek pod ním, datovaný 1768, zobrazuje hřebce a jelena, kteří symbolizují sílu, a srdce. Před rokem 1800 se na vyšívání začaly používat kachní a paví pera, jak je patrné na spodním pásku, kde je vidět dvojitého orla, lva a kamzíka.

Zemědělské práce horských sedláků začínají v dubnu
Ještě je větrno a chladno. Po modlitbě se sedláci chopí dřevěných pluhů, které s námahou tlačí v závěsu za krávou. Pluh za sebou zanechává rovné rýhy a hořkou vůni země.

Se stavbou protilavinových zátaras se začíná brzy zjara, jakmile začíná tát sníh.
Protilavinové zátarasy se staví z hrubě opracovaných prken: Dva kůly se zatlučou do tvaru kříže a mezi ně se vloží vodorovně prkno, čímž vznikne nosná konstrukce, do které se postupně připevňují další prkna. Nosné kůly bývají 170 cm vysoké, a vkládaná prkna jsou ca. 240 cm dlouhá. Zátarasy bývají tak husté, že zabrání průchodu nejen sněhu, ale i drobné zvěře.

Modlitba za zdraví dobytka
Jedná se o slavnostní procesí na Svatého Jiří (23.4.). Horští sedláci se sejdou v kostele, pečlivě si vyberou dřevěné figurky vystavené před oltářem, které zpodobňují domácí zvířata (krávy, prasata, koně). Selky oděné do slavnostních, byt jednoduchých krojů, nesou vysvěcené figurky přímo v rukou nebo v hedvábné zástěře. Průvod přistupuje k oltáři a modlí se za zdraví dobytka. Součástí obřadu jsou milodary.

Vítání jara na květnou neděli
Svátek vítání jara je prosbou za úrodný rok. Jaro vítají všichni chlapci z vesnice. Dříve přinášeli k vysvěcení do kostela co nejmohutnější keř jívy. Jívu nesměli cestou poškodit - znamenalo by to špatnou úrodu. Nyní chlapci nosí jen větvičky, které sami zdobí. S ozdobenými větvičkami a s modlitbou ke Svaté Filoméně na rtech třikrát obejdou stavení, a doufají, že bude jejich ochráněna před veškerým nebezpečím.

Pouť z Pinzgau do Heiligenblutu před hlavní hřeben Alp
Se koná každoročně na Sv. Petra a Pavla - 29.6.. Vyráží se vždy den předem v 6.00 ráno bez ohledu na počasí. Pochod vede vždy jeden obyvatel vesnice, který nese typickou červenou poutní vlajku. Cesta trvá se trvá deset hodin a překonává se při ní 1100 m převýšení. Jde se po starých stezkách a zčásti po grossglocknerské silnici. V cílovém Heiligenblut se pokloní blahořečenému Briciovi, který byl roku 916 zavalen lavinou.

Soutěž o nejsilnějšího muže vesnice - na Sv. Jakuba
Probíhá tradičně na Sv. Jakuba 25.7. na úpatí hory Hundstein ve výšce 2100 m n. m. Tato tradice sahá do 16. Století. Zápasí se v různých věkových kategoriích. Vítěz získává čestný titul Hagmoar. Jeho titul je potvrzen bílým kohoutím perem, kterým se smí honosit až do příštího roku. Chlapci zápasí stejně jako před 400 lety bosí, ve volné bílé košili a kalhotách přepnutých páskem. Soutěží se podle neměnných pravidel.

Pečení chleba
Večer se připraví kvásek, do kterého hospodyně vryje křížek. Ve tři hodiny ráno se roztopí pec se 1ž jednometrovými prkny. Do těsta se přidá vlažná voda a nechá se další dvě hodiny kvapit. Když prkna shoří, vymete se popel z pece. Těsto na chléb a housky se položí na prkno, z kterého se přesune na žhavé kameny. Po dvou hodinách se může pečivo vyndat z pece. Žíněmi namočenými ve vodě se pečivo potře a nechá se vychladnout.

Salaše
Salaše na alpských svazích se nacházejí ve třech stupních. Nejníže položené salaše se provozují od 20.5 do 24.6 a od 8.9 do 15.10, střední se používají od 5.6. do 15.10. a nejvyšší od 24.6. do 8.9. Ty leží ve vůbec nejvyšších možných obyvatelných polohách..V Taurách má typická salaš vchod s dvěma otevřenými ohni, sklep na mléko a sýr, pod střechou místo, v němž přespává čeledín. Zbývající prostor je určen pro dobytek. Den začíná ve 4.OO a do noci je stále co na práci: dojení, úprava mléka, tlučení másla, výroba sýra, vaření a neustálá péče o dobytek a pastvinu.

Slavnostní svádění dobytka
Přípravy na tuto zářijovou oslavu trvají několik dní - děvečky a čeledíni připravují ozdoby, které kravám před slavnostní cestou z horské pastviny do údolí upevní mezi rohy. Tyto ozdoby jsou vlastně upravené větve borovic. Tenký kmen tvoří osu konstrukce, jeho větve vybíhají hvězdicově, ohnou se do půlkruhu a opět se připevní ke kmeni. Větve se ozdobí barevnými hoblinami ve tvaru hvězd či květů nebo se omotají pestrým krepovým papírem.

Kraví zvonce
Při slavnostním svádění dobytka je zdálky slyšet jasné a rytmické tóny slavnostních zvonců. Deset nejkrásnějších zvonců má deset nejkrásnějších krav. Každý z nich je jinak velký a má tak odlišný zvuk. Visí na kožených řemenech ozdobených barevnou vlnou a krásnými výšivkami.

Snášení sena

Snášení sena se nijak neodlišuje od snášená sena v Čechách, s výjimkou toho, že se provádění na strmých svazích. Hráběmi se vytvoří kupky, které se obepnou provazem. Mládenec si kupku pak naloží na ramena a snese ji do údolí.

Vzpomínka na mrtvé
Dříve lidé vzpomínali na své zesnulé častěji než nyní. Jedním ze zvyků bylo přibíjení már s vyrytým jménem zesnulého na seník, který stál na cestě ke kostelu.

Velikonoční pečivo
V Pinzgau se zachovala tradice pečení velikonočního pečiva. Typické jsou placičky se symbolem osmicípé hvězdy. Pro chlapce se pečou slepice, pro dívky věneček. Toto drobné pečivo dětem až do 14 roku věnují jejich kmotři. Slavnostní obřad začíná dopoledne o velikonoční neděli tím, že se pečivo vloží společně s velikonočními vajíčky, špekem a křenem do košíku, se kterým se jde do kostela na vysvěcení. Odpoledne se toto bílé pečivo sní u rodinného stolu.
Chléb byl a dosud je velmi ctěn. Bílé pečivo bylo vzácností, běžně se pekl chléb černý. Do něj bylo zvykem vyrývat znamení domu.
Symbolické pečivo - jelen a vánočka
Těmto dvěma tvarům se odpradávna přisuzovala magická síla. Byly určeny pro mrtvé, ale namísto nich se dávaly chudým a později chlapcům a dívkám.

Žehnání domácím zvířatům v Eschenau
Na sv. Leonarda (6.11.) je sehnán dobytek - krávy, koně, prasata, ale i slepice a králíci na pastvinu u starého kostela. Zvířata se seřadí do kruhu, v jehož středu je umístěn oltář. Součástí oltáře je vyřezávaná figura sv. Leonarda. Farář pronese krátkou modlitbu a požehná všem zvířatům.

Alperské námluvy
Jedná se o dosud živý zvyk v obci Bramberg. Alperové jsou svobodní mládenci, přicházející na sv. Martina (10.11.) ke stavením svobodných dívek. Jejich průvod připomíná svod dobytka, chlapci v roli krav a býků nesou na krku ozdobné zvonce. Býci navíc nesou pytle s lněnými semínky, symbolizujícími mužnost. V čele průvodu jde handlíř, který se snaží udat své "kusy" otcům svobodných dívek.

Přenášení Panenky Marie
je dávným zvykem v dolním Pinzgau. Jedná se o přenášení posvěceného obrázku či sošky Panenky Marie ze stavení, ve kterém zůstala po celý rok, do sousedních stavení. Sousedé přicházejí pro Panenku Marii po setmění. Hospodář v čele průvodu rodiny a sousedů nese Panenku Marii na hrudi do sousedního stavení, kde je pro ni již připraveno místo mezi svíčkami a jinými svatými obrázky. Do tohoto stavení má panenka přinést štěstí, stráví zde 1 noc a 1den a poté je přenesena do dalšího hospodářství. Na štědrý večer je slavnostně přenesena do kostela.

Škaredé Perchty v Rauris
V předvečer sv. Mikuláše (5.12.) chodí po mnoha obcích škaredé Perchty. Na sobě mají dlouhé kožichy, přepásané silnými koženými pásy s velkými rolničkami. Na hlavách mají strašidelné kukly, které bývají vyřezané ze dřeva a pomalované černě, červeně a bíle, mají dlouhý jazyk a velké rohy. Křičí, dupou, skáčou, mlátí kolem sebe metlou a řinčí řetězy.

Krampusové v Lungau
V předvečer sv. Mikuláše průvod vyrazí na náves, na které se shromáždila celá vesnice. V čele průvodu jdou Krampusové. Jsou oblečeni do ovčích kožichů, přepásaných koženými pásy se zvonci, které nepříjemně řinčí. Cestou uštědřují rány metlami z čerstvých březových prutů a žíněmi všem, kteří se jim připletou do cesty. Za nimi přichází Mikuláš, který rozdává dárky dětem. Dárky mu ze svého koše podává další důležitá postava - lesní mužík.

Klepání v Rauris
Tento zvyk se koná vždy po tři adventní čtvrtky. Průvod, obklopující Pannu Marii a Josefa, tvoří pastevci. Jdou vesnicí od stavení ke stavení, kde klepají a symbolicky žádají o příbytek. Zpívají přitom staré vánoční písně, Maria vždy popřeje šťastný nový rok.

Klepání ve Fusch
Včele průvodu jde místní mládenec, který nese pomocí řemenů figuru koně. Druhým důležitým členem průvodu je mládenec, nesoucí betlémskou hvězdu, která je vidět y velké dálky. Poté co mládenec s koněm oběhne stavení, roztočí druhý mládenec betlémskou hvězdu, načež všichni přítomní začnou zpívat koledy.

Vánoční kaše a vánoční chléb
Na Štědrý den v 11 h dopoledne připraví pokrm t. zv. Bachllaib z mouky, másla a medu. Tento pokrm sní z jedné pánve celá rodina, zbytky se rozdají domácím zvířatům i rostlinám. Hospodyně poté napeče vánoční chléb zvláštních tvarů pro čeledíny a děvečky, který potře svěcenou vodou a který nařízne pán domu.

 
 

Archiv cestopisů »

Novinky e-mailem

Chcete dostávat aktuální nabídky a informace o dění v CK Trip na svůj e-mail?

Registrovat »

Sleva za kredit

Vyměňte své kredity získané účastí na zájezdech CK Trip za slevu na Váš další zájezd!

Více informací »

Doporučujeme

Lyžování, snowboarding

Korutanské skisafari

Korutanské skisafari Termín: 29.12.-02.01.

Slunce + jižanská pohoda

Zillertal + ledovec Hintertux

Zillertal + ledovec Hintertux Termín: 20.01.-23.01.

Velehorské lyžování!

Skiaréna Silvretta: Samnaun-Ischgl+Nauders-Reschenpass

Skiaréna Silvretta: Samnaun-Ischgl+Nauders-Reschenpass Termín: 13.12.-18.12.

PŘEDVÁNOČNÍ SKI-FREE: SKIPAS V CENĚ! Při zájezdu 10801 navštívíme 2x do rakouského Naudersu a 2x do italského Schönebenu/Reschenpass.

Ski Welt Wilder Kaiser / Ski Juwel

Ski Welt Wilder Kaiser / Ski Juwel Termín: 26.12.-29.12.

Světové ocenění nejkvalitnější lyžařské oblasti!

Kontakty

Centrála Jablonec

Telefon 483 312 276
483 314 298

 

E-mail ck-trip@ck-trip.cz
info@ck-trip.cz

 

Pobočka Praha

Telefon 222 521 623

 

E-mail praha@ck-trip.cz

 
   

E-shop se sportovním oblečením a vybavením