Mé kopce WAGRAIN (Magda Stehnová)

03.01.2018 - Text: Magda Stehnová, průvodkyně CK TRIP, která svůj volný čas tráví kumulací výškových metrů (a prožitků) v 22 střediscích zahrnutých do Salzburger Superskicard Pokračuji se svou alternativou ke Zdeňkově výběru sjezdovek (blog Subjektivní hodnocení - nejlepší sjezdovky v jednotlivých oblastech kam jezdíme – jako lingvista musím Zdeňkovi nejprve položit jazykovou otázku – kam se Ti do věty vloudila gramatická chyba? I k Wagrainu jsem vztah budovala dlouhodobě. První návštěvy mě naplňovaly spíše rozpaky. Nealpsky krátké svahy, jež jsou navíc rušeny řadou plonkově rovinatých míst u dojezdů. Jediný delší kopec na Grafenbergu. Nízká nadmořská výška s koloritem Krkonoš, díky bohu kompenzovaná klimaticky atypickou oblastí, která je častým cílem sněhových přeháněk. Nejzajímavější se mi zdály být sjezdovky 53 a 54 vedoucích podél kabiny do údolí houpačky v Alpendorfu. Kabina tyčící se z vesnice Alpendorf má na 2,5 km délky úctyhodných 840 výškových metrů. Páteřní sjezdovka Alpendorfu bohužel často trpí neduhem údolních svahů, navíc zdůrazněných nízkou nadmořskou výškou mezi 740 a 1574 mnm – tvrdým až ledovým podkladem, na jaře odměkem a odpoledne boulemi vytyčenými lyžaři, kteří se do údolí stahují po konci lyžařského dne. DO ZÁJEZDU SKI AMADÉ ZDE

Mé kopce WAGRAIN (Magda Stehnová)

Můj rezervovaný vztah k Wagrainu mírně zlepšilo zjištění, že Wagrainu patří tři lanovky nad Flachau - sportovně prudká sedačka Top liner a především dvě dlouhé kabiny– Roter Achter a Flying Mozart. Postupem času, kdy jsem o středisku začala zjišťovat více informací, si Wagrain získal mé sympatie tím, že se v roce 1966 spojil s Flachau a představil tak první lyžařskou houpačku spolkové země Salcbursko, ke které o dvanáct let později přibylo i třetí údolí – St. Johann. Sympatie k Wagrainu se zvýšily i dlouholetými vztahy mezi Tripem a vedením wagrainských lanovek, díky kterému se mi ve Wagrainu podařilo několik tahů, jež jsou v jiných střediscích nemyslitelné – muži, který omylem vyjel s dětskou permanentkou (kde se nacházelo dítě, bylo nezjistitelné, nezjistitelné bylo i to, zda opravdu jezdí s permanentkou dospělého), lanovkáři po několika telefonátech a ujištění, že situaci vyřešíme po konci dne u pokladny, umožnili jezdit s mou sezónní permanentkou, zatímco já (přece jen lépe jazykově vybavená) jsem turnikety procházela s permanentkou dětskou.

Několikrát jsme vraceli permanentky osob, které onemocněly, aniž bychom museli předkládat obligátní potvrzení od místního lékaře. Jednou mi po konci prvního dne vrátili pokladní 100 EUR, když jsem po celodenních počtech zjistila, že mi opravdu schází a při placení jsem musela nechat pokladnímu vyšší částku než částku dle účtenky. To vše – a především sjezdovka podél kabiny Buchau, která paradoxně patří Alpendorfu a nikoli Wagrainu a která se řadí mezi několik málo alpských kopců, jež se prosadily proti tlaků ekologů a lyžařům otevřely nová údolí, postupně měnilo můj rozervaný vztah k Wagrainu ve vztah vyrovnaný. Wagrain si mě definitivně získal v zimě 2010/11, kdy silná inverze odsouvala zahájení lyžařské zimy a nutila lyžaře koncentrovat se na malých a přeplněných ledovcích. Zatímco všechna ostatní střediska Salcburska – s výjimkou sněhové díry Obertauern – úpěnlivě čekala na snížení teplot, aby mohla zahájit zasněžování svahů (podařilo se jim to nakonec tři dny před Štědrým dnem), zprovoznil Wagrain spodní úsek Roter Achter už začátkem prosince. Za obdivu rakouské televize a protestu ekologů, jež přinutily ředitele lanovek spočítat energetickou náročnost provozu děl a ujistit ekology, že všechna sněhová děla Wagrainu za zimu poškodí planetu stejně jako jeden jet boeingu z Vídně do Paříže...

A ke Zdeňkovým doporučením – červená č.38 pod 6sedačkou Grafenbergexpres II, široká sjezdovka, výborný sklon. Červená č.54 pod 6sedačkou Sportbahn Gernkogel I v Alpendorfu, členitý terén sportovního charakteru. Černá sjezdovka č. 55 pod vlekem Stegbachlift, náročnější a hlavně kvůli vleku méně lidí.

Začnu vlekem Stegbachlift, který lemují dvě černé sjezdovky – jedna z pravé a jedna z levé strany. Převýšení kolem 360 metrů na kilometru sjezdovek, tmavě červený sklon, klasickým černým hangem sjezdovky 55 a 55a vzdor označení nejsou. Oba kopce jsou zajímavé sklonem i členitostí, po prudším začátku následuje několik terénních zlomů a postupné zplošťování svahu. Ač se dle plánků zdá, že jsou obě sjezdovky přístupné od horní stanice vleku, není tomu tak – po výstupu z vleku je potřeba najet na svah po pravé ruce, který se po prudkém a širokém začátku zúží, rozsekne do dvou proudů a přiblíží k vleku. Jakmile uvidíte vlek, podjeďte pod ním a pokračujte po sjezdovce na druhé straně lana (55a) – je širší, plynulejší a proti druhé půlce Vaší nájezdové sjezdovky 55 není postavena na jednu nohu. Vlek Stegbachlift má své výhody i zápory - výhodou je minimum lidí, které odrazuje sklon i nepohodlný výjezd. Záporem jsou nohy bolící z vleku, promočení, pokud vlek volíte v mokrém sněžení či dešti a především absence děl – vlek je závislý na přírodním sněhu a bývá otvírán až při dostatečné pokrývce (v letošní mizerné zimě na svou premiéru stále čeká).

Svah 54 se sedačkou Gernkogelbahn v Alpendorfu – k tomuto tipu není co dodat. Pěkný široký začátek, nejlépe se držte zcela vpravo či při dostatku sněhu zvolte levý průsek, který většina lyžařů vyměňuje za hlavní proud sjezdovky. Poté se smiřte s kusem roviny, která přejde po ca. 400m v příjemně svižnou červenou barvu. Asi 100m za zlomem po přechodu roviny v prudší svah zamiřte traverzem doprava a pokračujte na svahu pod sedačkou, nádherný a většinou prázdný úsek. Celkově 530 výškových metrů na 2,4 km – svah stavěný na dlouhý oblouk. Minimum lidí. Do 14:00 většinou výborné lyžování, pokud se horní svahy netopí v mlze a lyžaři nedávají přednost spodním sekcím.

Dva kopce, ve kterých se se Zdeňkem shodujeme. U sedačky či kabiny na Grafenberg se naše hodnocení rozejde. A Zdeněk k mému překvapení opomenul Buchau, kopec, který považuji za jeden ze tří páteřních svahů houpačky Flachau, Wagrain a Alpendorf. Ale o tom až příště.

plánky sjezdovek: https://www.skiamade.com/de/winter/skiregionen/pistenpanorama?zoom=78

 
 
Archiv
 
   

Díky ionizačním elektro kotlům Stafor je elektrická energie stále efektivní a cenově výhodné řešení.