Cestopisy » ostatní

Údolí Ticina

Za prùsmykem Sv. Gotharda (2108 m) a Sv. Bernardina (2065 m) zaèíná veselé, živé a smyslné Švýcarsko. Jsme v kantonu Ticino, připomínajícím při pohledu na mapu klín, vetnutý do Itálie, ležcí rovně na jih od Alp. Tato poloha předurčila Ticinu mnoho italských rysů. Hned první dojmy si návštěvníka, znalého dosud pouze německy a francouzsky hovořící části Švýcarska, ihned získají: Všudypřítomná italština oživuje ulice měst s honosnými paláci v italském stylu i útulné, kamenné vesničky v podhůří; lidé se smějí a baví, slunce svítí (jak se ostatně na jihu sluší) a zdá se, že i barvy září v tomto kantonu umělců, bohémů, bohatých vystěhovalců a zasmušilých domorodců intenzivněji.

Těžká práce v nepřístupných horských údolích, bída, emigrace z hladu jsou pojmy, vystihující velmi nesnadný život obyvatel tohoto kantonu v minulých dobách.

Na přelomu našeho století objevila v přívětivé krajině u jezera Maggiore svůj nový domov řada esoterických myslitelů, mystiků, bohémů, spisovatelů a umělců z celého světa, kteří zde žili naplněným životem, který okolní svět s nepochopením nazýval zhýralým.

Vídeňáctví jako životní postoj

Při čtení vídeňského telefonního seznamu, anebo při procházce městem a pohledu na vývěsní štíty firem získáme přesvědčivý obrázek o mnohonárodnosti této metropole: maďarská, česká, slovenská a italská příjmení jsou zastoupena stejně jako německá. Jména jako např. Swoboda, Pospischil, Novak platí za „pravídeňská". Četnost vlivů, utvářejících typické vlastnosti Vídeňáka způsobila neexistenci typických fyziognomických rysů, tudíž jej poznáme na první pohled mnohem hůře než např. Římana či Pařížana. S touto pestrostí vlivů souvisí některé typické vídeňské charakterové vlastnosti, jakými je třebas talent pro hudbu a tanec, elegance a lehkost ve vyjadřování a společenských kontaktech, vyhlášená péče o zevnějšek a sebedůvěra v otázkách dobrého vkusu.

Do zájezdu Vídeň na bruslích ZDE

Fotosafari v keňských národních parcích a rezervacích

Safari v severní Keni - národní rezervace Samburu, Buffalo Springs a Shaba, národní park Aberdare Moutains. Velká příkopová propadlina - jezero Nakuru, Naivasha a Crater Lake. Elsamere - domov Joy Adamsonové. Safari v národním parku Amboseli na úpatí Kilimandžára.

ISTRIí na kole

V nohou máme necelých 15 km pozvolného stoupání, za zády moře, před sebou podzimem vonící vnitrozemí. Ještě poslední ohlédnutí: pod námi se rozprostřely kontury "chorvatské riviéry" Poreče, moře se jeví z naší perspektivy jako nekonečná síť s tisíci stříbrnými třpytkami, v dálce tušíme v mlžném oparu siluety pobřeží Apeninského poloostrova a vlevo od nás, tedy na jihu, vidíme souostroví Národního parku Brijuni, perlu mezi chorvatskými ostrovy, která je dodnes z větší části nepřístupnou baštou několika vyvolených.

Do zájezdu Istrie křížem krážem ZDE

Křížem krážem Chorvatskem

Chorvatsko. Při vyslovení tohoto jména se snad každému z nás vybaví azurové moře, vzduch vonící jihem, čisté řeky a nedotčená příroda v Národních parcích i mimo ně.

Do zájezdu Istrie křížem krážem ZDE

KYPR

Na kyperském pobřeží se podle starořecké báje z mořské pěny zrodila bohyně lásky Afrodita; Kypr při své první misijní pouti navštívil svatý Pavel; ostrov také pamatuje šťastný konec strastiplného putování krále Richarda Lví srdce a jeho nevěsty, jakož i mnoho dobyvatelů, kteří zde zanechali četné stopy: římské mozaiky, byzantské kostelíky, křižácké hrady, mešity i muslimské kláštery.

USA - NÁRODNÍ PARKY ZÁPADU

Zjednodušená charakteristika Spojených států by mohla pro některé z nás vypadat asi takto : „Bohatý stát, kde peníze znamenají neomezenou moc, celkem nekulturní obyvatelstvo, trávící svůj volný čas na nákupech a u Mc Donald‘s. Ale ať už je Amerika jakákoliv, jedno se jí nedá upřít - své přírodní skvosty si chrání zuby nehty.

Mexiko - MP Gudal

Mexiko je zemí pro požitkáře zaslíbenou. Shon, stres a přehršel lidí zažijete snad jen v hlavním městě v Mexico City a trochu v Cancunu, ale pak už se můžete nechat unášet rytmem mexického světa.

Peru

Neznám cestovatele, turistu, horolezce či milovníka historie, který by nechtěl navštívit tuto nejkrásnější zemi Jižní Ameriky. PERU prostě patří k cestovatelské klasice. Tato země, desetkrát větší než bývalé Československo, nabídne každému pestrou paletu přírodních krás, úžasných hor, příjemných lidí a veselých barev, mořské fauny, tajuplných pozůstatků historie a hlavně památek říše Inků.

Afrika na kole

Jízda na kole je tím nejlepším způsobem jak Afriku detailně poznat. Po vedlejších silnicích s minimálním provozem se dostaneme mimo hlavní turistické tahy, nahlédneme do života civilizací nezkažených domorodců a v klidu a v pohodě si vychutnáme čarokrásnou africkou krajinu. Z divokých zvířat nemusíte mít strach. Většina z nich, hlavně těch člověku nebezpečných (lvi...), žijí pouze v rezervacích, kam je vjezd na kolech zakázaný.
V otázce výskytu hadů je Afrika zbytečně démonizovaná. Budeme-li mít velké štěstí, spatříme hada tak maximálně přejetého na silnici. Délky jednotlivých etap jsou přizpůsobeny tropickému klimatu a zátěžiNejedeme do Afriky závodit, nýbrž chceme co nejvíce vidět. Během ranních hodin, kdy je ještě příjemná teplota, ujedeme hlavní část denní trasy (cca 30 km). Na dalších přibližně 20 km budeme mít zbytek dne. Vzhledem k zvyšující se intenzitě slunečního záření budeme dělat časté zastávky s fakultativními výlety do okolní přírody a budeme doplňovat tekutiny v místních restauracích (denní spotřeba tekutin je v Africe vysoká - cca 5l). Téměř celá východní Afrika leží na náhorní plošině s nadmořskou výškou okolo 1000 metrů. Díky výšce, suchému vzduchu a neustálým větrům, vanoucím směrem od Indického oceánu, se tady vysoké teploty snášejí daleko lépe než v jiných tropických částech světa. Spát budeme ve stanech mimo města - v přírodě, v kempech, nebo u domorodců na dvorcích.