Lyžování v Rakousku
Rakousko a lyžování jsou dva neoddělitelné pojmy. Rakouské děti i někteří turisté věří pohádkám o tom, že v Rakousku čápi přinášejí děti a ty již mají na nohou lyžičky, které vykukují ze zavinovačky... Lyžovat zde umí každý již od útlého dětství a na téma lyžování si tu můžete popovídat prakticky s kýmkoliv: s majitelkou zapadlého penzionu, s úspěšným obchodníkem, s listonošem, s trafikantkou, ve frontě u přepážky na bance atd.
Je to téma tak běžné a vděčné, jako například téma počasí v Anglii, morálka ve Spojených Státech či politikaření v Čechách. S trochou nadsázky lze říci, že na úspěších lyžařských hvězd spočívá rakouské národní sebevědomí. Ale možná i bez nadsázky: Kdo to nezažil, neuvěří, co se dělo při legendárním návratu "lyžařského zázraku" Hermanna Maiera ze Zimních olympijských her v Naganu do domácího Flachau, kde jej přivítalo 20.000 nadšených fanoušků. Celé týdny trvaly přípravy na tento velkolepý den. Z reklamních ploch, výloh, nároží, rozhlasovch stanic i televizních obrazovek se ozývalo: "Hermann kommt!"
Legendy rakouského lyžování
Vynikající lyžaře mají i ostatní alpské země i Skandinávie i .... Ale hvězda, která se zničeho nic vyhoupne a všechny oslní, jako tento do té doby nenápadný zednický synek, to je něco geniálního, výjimečného. Není divu, že jej Rakušané milují ... a jsou na něj hrdí.
Střední generace Rakušanů se dobře pamatuje na doby, kdy turistický ruch ještě nebyl tak rozvinutý, a Rakousko nebylo tím pádem tak všeobecně známé jako dnes. Byly to lyžařské veličiny, jako např. Toni Sailer, Franz Klammer, či Annemarie-Moser-Pröll, které upozorňovaly svět na tuto nevelkou středoevropskou zemi. Kitzbühelskému rodákovi Tonimu Sailerovi přinesl trénink na domácích svazích věhlasného Hahnenkammu vítězství Mistrovství světa a k tomu pět zlatých olympijských medailí. Franz Klammer předvedl světu nevídanou souhru dokonalé techniky, zkušeného citu pro sníh a terén a mužné síly v "královské disciplíně," ve sjezdu mužů na Olympiádě v Innsbrucku. Celý národ šílel nadšením z tohoto "královského" zlata. Nepřekonatelnou legendou zůstává Annemarie-Moser-Pröll: Vyhrála celkem 62 závodů světového poháru a šestkrát držela nad hlavou kříšťálový glóbus za vítězství světového poháru FIS. V dlouhém seznamu rakouských lyžařských legend najdeme dále Petru Kronbergerovou se svými dvěma zlatými medailemi z Albertville, Anderla Molterera, či Patrika Ortlieba a další. Rakouští lyžaři vybojovali ze všech zemí nejvíce medailí na Zimních olympijských hrách a na Mistrovství světa. "Korunu" těmto úspěchům nasadil již zmíněný "lyžařský zázrak" Hermann Maier, který si získal srdce fanoušků a respekt soupeřů na letošní ZOH v Naganu. Přes úděsný pád, který zachytili i televizní kamery, se tomuto Salcburčanovi o několik dní později podařilo vyhrát obří a superobří slalom.
Kolébka alpského lyžování
V Rakousku se již od nepaměti vedou spory o to, kde vlastně vzniklo lyžování. Celá Evropa sice prvenství přiznává severským zemím, ale ne už tak Rakušané. Například salcburští příznivci shromažďují průkazný materiál o vzniku lyžování v Salcbursku, kterým by předčili tyrolské lesníky s "tyrolskou hypotézou". Ani s jedněmi, ani s druhými zase nesoupeří pyšné Vorarlbersko. Nestojí mu to prostě za to, neboť mu je nad slunce jasné, odkud lyžování pochází... Za vyloženě nepatřičné se považuje, když se do takovýchto debat vmísí někdo z Horního či Dolního Rakouska, "odkud je Alpy vidět jen za výjimečné viditelnosti", natož nějaký vídeňský "ouřada"... Jiný (patrně objektivnější) názor získá návštěvník lyžařského muzea v Mürzzuschlagu ve Štýrsku - tedy v další z devíti rakouských spolkových zemích. Že by řevnivost? +) Nikoliv, jen důkaz toho, jaký výzam má "Schifoan", jak se v dialektu říká lyžování, v životě každého Rakušana. ( +) správná odpověď: Ano. - pozn. autorky) Toto lyžařské a horalské sebevědomí dokáží zviklat snad jen jízlivé otázky sousedů ze západnějších alpských zemí typu: "Rakousko .... (chvíle zamyšlení), Rakousko.... Jsou tam vůbec nějaké hory?" Tuto hranou povýšenost potrefení zase oplatí dalším Středoevropanům.
Opustíme-li však předsudky, najdeme kolébku lyžařského sportu ve Skandinávii. Když však první lyžaři počali "po norsku" lyžovat na strmých alpských svazích, měli velké těžkosti s technikou i nevhodným vybavením.
Psal se rok 1896 a z dnešního pohledu můžeme říci, že to byl pro lyžování rok zlomový, považovaný za začátek alpského lyžování, jehož kolébkou je rakouská, přesněji dolnorakouská vesnička Lilienfeld. Tento zlom způsobil svým jednoduchým nápadem průkopník alpského lyžování Mathias Zdarsky, který pochopil, že je nutno po alpských svazích sjíždět oblouky, které jsou možné jen za předpokladu, že je lyžař pevněji spojen s lyžemi než dosud. Svůj vynález, pevné vázání, si nechal patentovat ve Vídni. Vyvinul také novou techniku oblouků, dnes zvanou Zdarského technika, která vedla k historickému sporu mezi norskou a Zdarského alpskou technikou. V roce 1891 byl založen Vídeňský lyžařský klub - Erster Wiener Skiclub. Střediskem Vídeňských lyžařů se stává Pötzleinsdorf, víděňské předměstí, které se později stává dějištěm tradičních lyžařských závodů, na kterých se proslavili i čeští závodníci. O rok později vznikl Alpen-Ski-Verein, jehož členem byl i Zdarsky. Tento klub se stal před první světovou válkou se svými 1400 členy nejsilnějším lyžařským sdružením. Alpen-Ski-Verein se také stal střediskem a oporou všech příznivců Zdarského alpské techniky. První národní lyžařský svaz v Evropě vznikl roku 1903 v Čechách, o dva roky později vzniká Rakouský lyžařský svaz, z jehož 11 spolků bylo 5 německých lyžařských spolků z Krkonoš. První známý lyžařský závod se konal v rakouském Mürzzuschlagu roku 1893, což se považuje za začátek závodního lyžování. Závodilo se hlavně v běžeckých disciplínách, ale i ve skoku a ve slalomu, zvaném tehdy závodem překážkovým. Ve skoku i slalomu zvítězil tehdy Nor Samson, pekař z Vídně.
Ve dvacátých letech našeho století se centrum lyžařského dění přesunulo na Arlberg, horu oddělující Tyrolsko od Vorarlberska. Zde, ve St. Antonu, založil nejuznávanější lyžařskou školu všech dob Hannes Schneider. Vytvořil systém výuky lyžování, podle kterého se vyučovalo - a někde dosud vyučuje - na celém světě.
Rakouské lyžařské školy jsou vysoce uznávané dodnes. Učitelé lyžování, kterých dnes v Rakousku působí více než 12.000, musí absolvovat odborné kurzy a na závěr uspět u velmi přísných testů. Lyžařskou školu dnes najdeme skutečně v každém lyžařském středisku, někde i více. Pořádají kurzy pro různě pokročilé skupiny, a to pro dospělé i pro děti. Děti se kurzů zúčastňují zhruba od 4-5 let, mladší zůstávají v "lyžařské školce," kde hravou formou získávají vztah ke sněhu a k lyžím. Ale to je řeč o dětech návštěvníků lyžařských středisek, ty domácí se přeci rodí s lyžičkami na nohou...
Lyžovat? Nejlépe do Rakouska!
Co vlastně táhne lyžaře do Rakouských Alp? Především absolutní kvalita lyžování. Terény všech stupňů náročnosti se denně dokonale upravují. Renomovaná střediska dokonce garantují jistotu sněhové pokrývky od vánoc do velikonoc, ale i déle, což závisí na nadmořské výšce a specifických podmínkách lyžařského střediska. V případě sněhové nouze (např. v nižších polohách, u dojezdů k dolní stanici lanovky) zajišťují sníh sněhová děla.
Nezbytnou pomůckou pro dobrou orientaci a správnou volbu terénů jsou plánky lyžařského střediska, které bývají zdarma k dispozici u pokladen a většiny stanic lanovek. Umělecky zpracované panorama hor oblasti je na plánku protkáno spletí barevných křivek a úseček. Černé křivky představují těžké sjezdovky, strmé, místy úzké, a to buď upravované nebo boulovaté "Buckelpiste", které jsou neupravované či neupravovatelné. Červené křivky znamenají středně náročné, dostatečně široké, upravované sjezdovky s případnými lehčími či těžšími úseky. Modré sjezdovky jsou lehké, krátké, ale i dlouhé. Výjimečně se vyskytuje zelené označení velmi lehkého terénu. Každá sjezdovka má také své číslo či název, což usnadňuje porovnávání plánku s orientačními tabulemi na křižovatkách sjezdovek.
Černé úsečky symbolizují lanovky a vleky. Mnohá střediska myslí také na běžkaře, snowboardisty a sáňkaře, pro které vytyčují zvláštní tratě. Z plánku také vyluštíte nadmořskou výšku střediska, názvy významných vrcholů, ale také horských chat, rozpoznáte symboly sněhových děl i veřejné závodní trati, kde se můžete snažit pokořit časový rekord trati. V legendě ke kreslenému plánku (někde dokonce v češtině) se dozvíte další zajímavé informace o délce a převýšení tratí, informace o platnosti i cenách skipasu, pravidlech bezpečného pohybu na lyžích, důležitá telefonní čísla - správa lanovek, první pomoc, sněhové zpravodajství, lyžařská škola atd. Nechybí ani skica, ze které je patrné, jak snadno se dostanete na místo.
Radost z lyžování umocní nejmodernější technická vybavenost: v každém "lepším" středisku najdete nejméně jednu kabinovou lanovku s nápaditým designem, řadu jedno- až šestisedaček, které bývají i chráněné plexisklem ("Bubble") proti nečasu, nástup a výstup zpříjemňuje regulace rychlosti a někde i posuvný koberec. Samozřejmostí je řada vleků, krátkých i dlouhých, a také baby-lift vyhražený pro lyžařskou školku.
Jednotlivá střediska se přímo předhánějí v uvádění součtu kilometrů upravovaných tratí, což někde činí 20 km, jinde i přes 300 km!
Fronty na lanovky se až na výjimky nestojí. Důvod je logický: vysoká přepravní kapacita lanovek a vleků (někde i 200 000 lyžařů za hodinu v jedné oblasti) odpovídá vysoké kapacitě a širokému výběru sjezdových tratí a není nižší, než ubytovací kapacita střediska. Existují i střediska s důmyslně propojenými lanovkami, vleky a sjezdovkami, takže zde lyžování nabývá vyšší, u nás nepoznané, dimenze. Tyto systémy se vzletně nazývají lyžařské cirusy, safari či kolotoče. Hovoří se potom také o lyžařské turistice, neboť můžete bez odepnutí lyží ujet za jediný den desítky kilometrů, aniž byste přitom museli opakovat jedinou jízdu na téže sjezdovce. Velké množství středisek se chlubí t. zv. lyžařskými houpačkami. Jde o spojení dvou i tří vrcholů navazujícími lanovkami v obou směrech. Gigantické lyžařské oblasti, tedy cirkusy, safari apod. se skládají hned z několika lyžařských houpaček.
Rakousko - synonymum pohody
Každá z alpských zemí má svůj půvab, který spolurozhoduje při výběru oblasti pro lyžařskou dovolenou.
Pro Rakousko může být rozhodující jeho vyhlášené "Hüttenzauber", tedy kouzlo horských chat, a "Gemütlichkeit", pověstná rakouská srdečnost, pohostinnost a pohoda. Rustikální dřevěné chaty se krčí na stráních, některé jsou tiché, svádějící k nostalgii, jiné už z dálky lákají smíchem a neodolatelnou vůní k zastavení během lyžování. S výhledy na třpytivě bílé horizonty nejlépe vychutnáte speciality selské kuchyně, servírované na rozpálených pánvích na masívní stoly. Spontánní náladu stupňuje vrchní svými vtípky třeba o tom, co dělal v létě... Nepřekonatelným lákadlem rakouských Alp je "Aprés-ski", což znamená "po lyžování". Po skončení provozu lanovek se davy lyžařů sjíždějí na "aprés-ski" na horských chatách, kde se společně veselí za hlasité hudby, tance v lyžácích (i na stolech), oslavují krásu hor i nová přátelství... Svůdné, i když zcela jiného charakteru, jsou sněhové bary. Jejich atmosféra přitahuje ty, kteří si dovolenou chtějí skutečně vychutnat a nenechají si nikdy ujít nic příjemného. Sklenka šampaňského v opalovacím lehátku u sněžného baru přímo na sjezdovce, k tomu rytmy oblíbených šlágrů a třebas i nezávazné pohledy do zrcadlových brýlí šarmantní lyžařky....
Našinec na rakouských svazích
Dokonalost rakouských lyžařských terénů a proslulá rodinná atmosféra pohorských vesniček přitahuje každou zimu milióny lyžařů ze střední Evropy, Skandinávie, Velké Británie, ale i ze zámoří.
Lyžařskou zemí číslo 1 je Rakousko i pro české lyžaře. Ke všem lyžařským kladům přistupuje přijatelná vzdálenost rakouských Alp od Čech. Navíc je českému temperamentu velmi blízká rakouská bodrost, pohoda, neukvapenost a podobný humor. Staleté společné dějiny v rámci monarchie nezapřou ani dnes vliv na příbuzné rysy v národních povahách.
Co však našince nejvíce uchvátí, jsou precizní, naprosto spolehlivé služby, turistům poskytované s upřímnou láskou. Rakousko je prostě dokonalé! Za tuto skutečnost vděčí nádherné krajině, ale také hlubokému vztahu svých obyvatel k ní a jejich bezpříkladnou pečlivost a cit pro dokonalou harmonii a funkčnost turistických středisek. Jejich srdečnost vytváří v lyžařských střediscích atmosféru pohody a radosti ze života. Tato atmosféra je jedinečná rakouská "specialita"! Všechny superlativy, týkající se lyžování v Alpách, objevíte v turistických oblastech Rakouska v nejdokonalejší podobě. Příkladnou péči o sjezdové tratě, která v jiných alpských zemích nemá obdoby, ocení jak nároční lyžaři, kteří ve svých obloucích najdou díky fantastickému podkladu dlouho vytouženou dokonalost, tak i lyžaři nesmělí a děti, jimž v ideálních podmínkách stoupne lyžařské sebevědomí, podložené snáze osvojenými dovednostmi a citem pro sníh a skluz. Kde také jinde, než na vzorně upraveném svahu, by si člověk mohl lépe "vypilovat" techniku?
Na denně upravovaných sjezdovkách se cítí dobře začátečníci i závodní lyžaři.
Cílem českého lyžaře v Rakousku by mělo být velmi kvatitní lyžování za nepřemrštěnou cenu. Náročný lyžař nechť trochu šetří na ubytování, ale rozhodně ne na kvalitě lyžování. Na druhou stranu nelze doporučit zdlouhavé přesuny z ubytovny na českých hranicích či jízdu na noc - ušetří sice peníze, každopádně však na úkor požitku z lyžování i bezpečnosti.
Při výběru špičkového lyžařského střediska by měl hrát prvořadou roli rozsah nabídky lyžařských terénů, jejich nadmořská výška, velký výběr sjezdovek všech stupňů náročnosti, zajímavá bývá i délka a převýšení nejpopulárnějších tratí. Důležité jsou údaje o technické vybavenosti střediska lanovkami a vleky, jejich počet, přepravní kapacita a propojenost do lyžařských houpaček. Spíše o věhlasu, než o kvalitě střediska získáte představu při porovnávání cen skipasů. Neúnavné lyžaře zajímá i nabídka dalších sportovních i zabavných aktivit. Věhlasná alpská střediska občas neprávem zastiňují méně gigantická, zato však velice příjemná střediska s výbornými lyžařskými terény, pro Čechy s nepochopitelně nízkou návštěvností a s výhodnými cenami. Ale to už je osudem tajných tipů...
Lyžařskou dovolenou velmi usnadní a zpříjemní fungující infrastruktura. V každém městečku a téměř v každé vesnici obdržíte bezplatně v informačním středisku všechny důležité informace pro Váš pobyt a pěkné prospekty, které navozují romantickou zimní atmosféru nadcházející lyžařské dovolené. Ubytovací kapacity nejsou v celých Alpách problémem, mnohdy několikanásobně překračují počet obyvatel obce. Přesto by bylo lehkomyslné, vyrazit v hlavní sezóně bez předem objednaného ubytování. V informačním středisku či přímo u lanovky se dozvíte i ceny skipasů, lyžařských pasů. Bodové jízdné se při intenzívním lyžování nevyplatí. Jednotlivé jízdy nechť si kupuje pouze skutečný začátečník, který nevychutná krásný pocit z toho, že jediný skipas otevírá možnosti lyžování v celé spleti lanovek a vleků. Existují i různé slevy, např. skupinové, seniorské, dětské (většinou do 15 let), někde lyžuje levněji mládež do 18 let, někde děti do 6 let zcela zdarma. Cena skipasu na více dní je výhodnější, než součet cen několika jednodenních permanentek. Výhodnější jsou tarify mimosezónní. Sezóna zahrnuje zhruba vánoční a jarní prázdniny. Vícedenní permanentka často umožňuje bezplatné používání skibusu (někde pouze v lyžařské výstroji), ale i jiné výhody.
V informační kanceláři vám také prozradí tipy, co lze podniknout po lyžování, jaké obchody a služby v místě fungují. Atraktivní bývá rozpis organizovaných akcí, např. noční lyžování s pochodněmi, závody psích spřežení, v Rakousku tradiční lední metaná, Eisstockschießen. Ve větších střediscích vás budou lákat na masáže, do bazénu, tenisové haly, na kuželky, squash či mini-golf. Turisté vyšší cenové kategorie mohou večernímu středisku kynout ze saní, tažených koňmi.
Rakouská geografie z pohledu lyžaře
Vyšší dimenzi bílého sportu ocení v Rakousku začátečníci, které zde očekávají ideální podmínky pro výuku, ale i neúnavní lyžaři, kteří bez odepnutí lyží sjíždějí další a další sjezdovky, důmyslně propojené do lyžařských cirkusů či safari.
Lze říci, že i nejpřísnějším lyžařským kritériím vyhoví mnoho lyžařských středisek v centru a na západě Rakouska, především ve spolkových zemích Tyrolsko, Vorarlbersko, Salcbursko.
V dnes již samostatné spolkové zemi Vídni se dnes již nelyžuje. Sice k tomu lákají svahy Vídeňského lesa, pokud jsou delší dobu pokryty sněhem, ale chybějí lanovky, takže se Vídeňáci raději vypravují na svahy nedalekého Semmeringu, který již leží v Dolním Rakousku. Lyžování v Horním a Dolním Rakousku nepřevyšuje lyžování u nás tak markantně, jak je tomu v lyžařských cirkusech a safari "alpštějších" spolkových zemí. Výjimky se samozřejmě najdou, např. velmi náročná trať Steilhang Häsing a Kar v Hochkaru. Pro výhodnou polohu vůči naší republice se stala populární v řadách českých lyžařů hornorakouská oblast Pyhrn - Priel, zkráceně nazývaná podle vesnice Hinterstoder (600 m n. m.). Lyžování zde uspokojí hlavně rekreační sportovce a rodiny s dětmi. Za návštěvu určitě stojí i málo známé Grünau v údolí Almtal jihozápadně od Lince.
Spolková země Štýrsko nabízí kvalitní lyžování soustředěné do údolí řeky Enns, jehož osm obcí se 140 km sjezdovek až do výšky 2700 m n. m. (ledovec Dachsteinu) se spojilo do "lyžařského ráje" Skiparadies Dachstein - Tauernregion, v jehož centru leží Schladming, známý daleko za hranicemi Rakouska nejen díky Mistrovství světa v roce 1982. Sjezd s Planai platil v roce 1973 za nejrychlejší na světě, sousední hora Hochwurzen se chlubí nejdelší sjezdovkou oblasti - 7,7 km a přírodní sáňkařskou dráhou pro veřejnost, jejíž 7 kilometrů můžete projíždět ve dne, ale i za večerního umělého osvětlení. Fascinující jsou pohledy na "vyceněné zuby" Dachsteinu, jehož ledovec pod třítisícovým vrcholem je vyhlášeným pro svůj tréninkový efekt zejména mezi běžkaři. Událostí světového významu bude v Ramsau na úpatí Dachsteinu pořádání Mistrovství světa v klasickém lyžování v únoru 1999.
Nejjižnější rakouská spolková země, Korutany, leží na hranici s Itálií a se Slovinskem a je protkána a obehnána mohutnými horstvy: Vysokými Taurami, Karavankami a Karnskými Alpami. Lyžařské terény Korutan si oblíbí zejména středně a méně výkonní lyžaři, ale najdou se i svahy pro náruživé, např. lázeňské a lyžařské středisko Bad Kleinkirchheim, bydliště Franze Klammera. Jeho jménem se pyšní nejnáročnější sjezdovka oblasti "FIS K 70 Franz Klammer", dlouhá 4,2 km s převýšením 920 metrů. Z lyžařského cirkusu můžete sjet přímo k termálům a zde se poddávat rozkoši v různých typech saun, při masážích, ve vířivých lázních a bazénech s různými teplotami vody o celkové ploše 1400 m2!
Přímo na italských hranicích se rozkládá druhá rozsáhlá korutanská lyžařská oblast Karnský skiregion se 100 km upravovaných sjezdovek, převážně středně těžkými. Centrem oblasti je Sonnenalpe Naßfeld. Tato oblast usiluje o pořádání zimních olympijských her v roce 2006.
Pojďme se podívat do ryze "alpských" spolkových zemí Rakouska.
Arlberg je hraničním horským masívem mezi Tyrolskem a Vorarlberskem.
Vorarlberg, tedy země "před Arlbergem", je nejzápadnější ze sedmi rakouských spolkových zemí. Jazykem, mentalitou i kulturou se Vorarlbersko cítí být více švýcarské než rakouské. Nejslavnější vorarlberská lyžařská střediska - Lech a Zürs - jsou vyhlášena zejména pro svou prestižní až snobskou atmosféru, kterou zde za exkluzivní ceny udržují exkluzivní hosté: hlavy států, ministři, hvězdy pop-music, bankéři, průmyslníci... Fanoušci Arlbergu vytvořily mýtos, dle kterého je zde nejen nejlepší lyžování, ale pouze a jenom na Arlbergu se naučíte správné technice lyžování. Arlberg skutečně je špičkovým střediskem. I ti nejnáročnější lyžaři si přijdou na své na 260 km upravovaných tratí i mimo ně. Lyžaři, jejichž snem není lyžovat po boku princezny Diany, najdou stejně kvalitní a cenově podstatně přijatelnější lyžování blíže, než na samém západě Rakouska.
Turisticky nejoblíbenější rakouskou spolkovou zemí je již tradičně Tyrolsko, ryze alpská spolková země se slavnou metropolí Innsbruckem. Sahá od Kitzbühelských Alp až po Arlberg. Nabídka lyžařských středisek je tu tak pestrá, jak rozmanité mohou být nároky, představy, dovednosti i peněženky lyžařů. V St. Anton na tyrolské straně Arlbergu založil koncem 20. let Hannes Schneider slavnou lyžařskou školu, která si dodnes svůj věhlas udržela. Učitelé lyžování jsou v Rakousku více než kde jinde považováni za neoddělitelnou součást lyžařského zážitku. Jimi se to na tyrolských svazích přímo hemží (1600 učitelů). Tyrolsko se pyšní svou nezávislostí na ročních obdobích. Myšlena je tím možnost letního ledovcového lyžování v 5 střediscích.
Kvalitou lyžování a rozsahem střediska patří vedle Arlbergu k naprosté evropské špičce středisko Ischgl, které zahrnuje rakouskou Skiarénu Silvretta, která je lyžařskými houpačkami propojená se švýcarským bezcelním střediskem Samnaun. V Ischglu se snoubí zkušenosti velkorysého plánování lyžařských revírů ve francouzském stylu s rakouskou dokonalostí. Ischgl připomíná Francii, ale sjezdovky jsou vždy dokonale upravené. Rozletu se tu nebrání milovníkům volných terénů ani snowboardistům, kteří se mohou vyřádit v hlubokém sněhu, na preparovaných tratích i na 90 metrů dlouhé U-rampě. Mistrovství světa ve snowboardingu se v roce 1993 konalo právě zde. Ischgl - to je lyžování snů, aneb SKI TOTAL! Lyžařská aréna leží se svými 40 výtahy a více než 200 kilometry sjezdovek mezi 2000 a 2872 m n. m. Ischgl zcela jistě nepřehání, když garantuje sněhovou pokrývku od začátku prosince do začátku května. Každoročně zde zimní sezónu uzavírá koncertem pod širým nebem ve 2000 metrech n.m. některá z hvězd pop-music, mezi nimiž již byli Elton John, Diana Ross, Tina Turner a další.
Lyžařský gigant Ski Welt Wilder Kaiser se pyšní vyznamenáním "nejrozsáhlejší propojené lyžařské oblasti Tyrolska." Tomuto lyžařskému světu vévodí bílý kužel Hohe Salve, nejkrásnější vyhlídkový vrchol Tyrolska, kolem nějž se celý lyžařský kolotoč točí. Neuvěřitelná spleť lanovek a vleků s celkovou přepravní kapacitou 110 000 lyžařů/hod., osm středisek s celkově 250 km (!) krásných sjezdovek láká k fantastickým výletům lyžařskými terény, které neberou konce.. Nejdelší, desetikilometrová sjezdovka vede do Hopfgarten, další úžasně dlouhé tratě vedou do Itteru, k zubačce v Ellmau, Hopfgarten a do Brixenu, kde navazuje lyžařská houpačka Westendorf. Snowboardisté si zadovádějí na dvou U-rampách i mimo ně. Impozatní stěny blízkého masívu Wilder Kaiser (Divoký císař) a v dálce Vysoké Taury tvoří jedinečnou přírodní scenérii!
Pozoruhodné je tyrolské lyžařské středisko Nauders, vklíněné mezi zářící ledovce Ötztálských Alp a Ortler na rakousko-italsko-švýcarském pomezí, láká sněhovou jistotou na 65 km sjezdových tratích mezi 1400 - 2750m n. m., rozsáhlými volnými terény, vytyčenými "skiroutami," nedotčenými žleby a jedinečnými přírodními scenériemi.
K lyžařsky a společensky nejzajímavějším oblastem Tyrolska patří Kitzbühel. "Kitz" je jedno z nejexkluzívnějších a nejprominentnějších lyžařských středisek v Alpách. Slavná sjezdovka Hahnenkamm je napojena na 159 km členitých sjezdovek, které vytvářejí z třicetikilometrového údolí, vedoucího až k průsmyku Paß Thurn, souvislou lyžařskou oblast. Nejdelší sjezdovka vede ze známého Penglstein Süd a měří 6,8 km. V "Kitzu" tráví zimní dovolenou i nelyžaři z řad těch, kteří si "nemohou dovolit" nebýt viděni na jeho pěší zóně v drahém kožichu... Méně okázalosti, zato více sportovního ducha očekává lyžaře na Passu Thurn.
"Mekkou" rakouských lyžařů je Mayrhofen v údolí Zillertal. Nepotřebuje reklamu. Lyžuje se v ráji třítisícovek nad hlubokým údolím řeky Ziller, patřícím k nejpůvabnějším v Alpách a majícím již dlouhou turistickou tradici. 360 kilometrů sjezdovek a kapacita výtahů, činící 40 000 lyžařů za hodinu, řadí 10 zillertálských obcí mezi největší lyžařské revíry v Alpách. Skipas vám otevírá nejen celou lyžařskou arénu, ale i možnost dopravy romantickým vláčkem Zillertalbahn a samozřejmě i skibusem. Ski-Zell je zimní přezdívka centrálně ležící pitoreskní obce Zell am Ziller. Největší obcí je Mayrhofen, sen rakouských lyžařů. Na konci údolí se rozkládá neméně slavný Hintertux - ledovcová oblast, kde vrcholy Olperer (3476 m) a Gefrorene Wandspitze (3268 m) vytvářejí krásnou kulisu z věčného ledu a sněhu.
Za ideální kombinaci dokonalého lyžování, nepřemrštěných cen a příjemné vzdálenosti od Čech lze považovat lyžařská střediska ve spolkové zemi Salcbursko.
Nejmodernějším rakouským lyžařským střediskem z pohledu technické vybavenosti, upravenosti tratí a rozsáhlosti oblasti je salcburská oblast Amadé. Nejmodernější a nejrozsáhlejší rakouské lyžařské středisko! Vynikající lyžování umožňuje 136 nejmodernějších lanovek a vleků s celkovou přepravní kapacitou 130 000 lyžařů za hodinu (!) a s 350 km nádherně dlouhých, upravovaných tratí všech stupňů obtížnosti. Amadé představuje propojení 9 lyžařských oblastí pěti lyžařskými houpačkami: Flachau - Wagrain - Alpendorf; Zauchensee - Flachauwinkl - Kleinarl; Filzmoos - Neuberg. Pro zajímavost: v Zauchensee se každoročně koná Mistrovství světa v lyžařské akrobacii. Světový pohár v alpských disciplínách pořádá tradičně Flachau na domácích svazích lyžařského zázraku Hermanna Maiera.
Slavné dějiště Mistrovství světa 1991 Skicirkus Saalbach-Hinterglemm nabízí krásné, dlouhé tratě, čítající 280 km. Táhlé, hluboké údolí, jakoby stvořené pro tuto prominentní, rozsáhlou lyžařskou oblast je protkané 280 km úžasně dlouhých sjezdovek a 64 lanovkami a vleky. Saalbach-Hinterglemm nezklame ani náročné lyžaře, kteří již zažili "vše!" Prudší severní svahy osloví protřelé lyžaře, zatímco se na ideálním sklonu prosluněných jižních svahů cítí dobře každý. Nejdelší sjezdovka vede 7 km z Schattberg-West (2096 m); nejoblíbenější sledují slavné tratě Mistrovství světa 1991 (Zwölfer, Kohlmaiskopf); příznivci volného lyžování si na své přijdou ve žlebech a snowboardisté na speciálních tratích "cirk-us" a U-rampě. Běžkaři si mohou dát do těla v nejrozsáhlejším běžeckém areálu - "Pinzga-Loipe," měřící celkově 200 km.
Každý lyžař zná Zell am See a Kaprun: Mohutný vrchol Schmittenhöhe skýtá nejen jedinečné kruhové výhledy na nejznámější rakouské vrcholy, ale i příjemné lyžování na mírnějších svazích i na pověstně dlouhých a strmých černých sjezdovkách "Trass" či "Standard" a dalších výborných sjezdovkách o celkové délce 130 km. Světoznámé Zell am See je s Kaprunem, nejtradičnějším střediskem ledovcového lyžování, spojen gratis skibusem. Zde si vychutnáte hebký prašan ve výškách do 3029 m n. m. pod vrcholem Kitzsteinhornu (3203 m)! Správný název oblasti - "Europa Sportregion" - vystihuje její živou a mezinárodní atmosféru, kterou podporují lyžaři i snowboardisté. Běžkaři si mohou dát do těla v nejrozsáhlejším běžeckém areálu - "Pinzga-Loipe," měřícím celkově 200 km.
Překvapivě kvalitní lyžování se 160 km sjezdových tratí nad malebnými vesničkami nenápadné lyžařské houpačky Hochkönig nadchne všechny lyžaře kvalitními, dlouhými tratěmi, ohromným rozsahem střediska, strhující kulisou třítisícovek Hochkönigu a Kamenného moře a ....příjemně nízkou návštěvností! Velikost střediska si uvědomíte, když se přehoupnete pomocí sjezdovek a lanovek přes pět hlubokých údolí, abyste se dostali z Mühlbach přes Dienten do Maria Alm, tedy z jednoho konce údolí na druhý, a potom ještě zpět! Výborné lyžování doprovází idylická atmosféra a radost z bílého sportu. Mimochodem: První lyže v Rakousku s sebou právě do Mühlbach na přelomu století přinesli horníci, dobývající zde měď.
Moderní, bohaté zimní středisko Obertauern v sedle Taur je hrdé na svou absolutní jistotu sněhové pokrývky od listopadu až do května. Lanovky a 150 km sjezdovek jsou zde uspořádány tak důmyslně, že lze celé středisko objet po značeném okruhu "Tauernrunde" v obou směrech. A to bez odepnutí lyží, tedy SKI TOTAL! Nesmělí lyžaři si oblíbí obě panoramatické sjezdovky "dálnice", Autobahn, náročnější budou spěchat "pod kabinu" či na slalomák, odpůrci masového sportu na Sonnenlift či Zentrallift, kde najdou liduprázdné sjezdovky, boulaři se zaučí na Seekareck a techniku a fyzičku si prověří na slavné G2, jedné z nejnáročnějších Buckelpiste v Rakousku! Obertauern nabízí pověstnou pohodu na horských chatách a živo, "action" a tanec v lyžákách po lyžování na "Aprés-ski". Pýchou jsou v Obertauern místa, kde Beatles točili v zimě 1964/65 své "Help!"
Středověké městečko Mauterndorf leží ve slunečné pánvi Rakouska, v kraji Lungau, ctící své dávné tradice, který ale dosud nezahltil masový turismus. Kvalitní tratě (celkově 200 km) na Fanningbergu, Speierecku a Ainecku-Katschbergu vedou až z výšky 2400 m n. m. Zůstaly dosud nedotčené masovým turismem. Málokde jinde ještě zažijete pocit osamělého lyžaře na svahu! Nadchne Vás panenská příroda i skvělé svahy vysoko nad údolím Mur s kruhovými výhledy na hlavní hřeben Alp i Julské Alpy. Najdete též terény pro volné lyžování a snowboarding, ale i rozsáhlou síť běžeckých stop (celkem 228 km). Oblast byla vyhodnocena pro "jistotu sněhové pokrývky" až do pozdního jara a současně za oblast s "největším počtem slunečních dnů v Rakousku."
Nejen lyže...
Snowboardistům dveře dokořán...
Snowboardistům se stejně jako lyžařům na alpských svazích otevírají nekonečné zasněžené terény, fun-parky, U-rampy, komfortní lanovky, mnoho kamarádů stejné krevní skupiny a .... vstřícnost a pochopení ze strany provozovatelů i návštěvníků lyžařských středisek.
Nekonečné běžecké stopy...
Vyznavače běžeckého lyžování vítají denně preparované stopy v malebných údolích se strhující kulisou Alp. Prakticky všechna lyžařská střediska nabízejí kratší či delší běžecký okruh údolím, někde existují vysoko položené okruhy, které přinášejí vedle krásných výhledů i specifický tréninkový efekt, daný vysokou nadmořskou výškou. Bývají dosažitelné buď na běžkách či lanovkou. Některé stopy, "Loipen," jsou zahrnuté do souvislé a propojené sítě a jsou tak rozsáhlé (např. 250 km), že není ani možné je za den objet.
Lyže, které zatáčejí sami...
Hitem loňské sezóny byly lyžaři s carvingovými lyžemi. Lyžemi, které "zatáčejí sami!" Curvery je vidět většinou v doprovodu instruktora, jak vychutnávají čistě vykrojené oblouky, což tyto lyže díky své speciální konstrukci a tvaru umožňují snáze, než běžné sjezdové lyže a přibližují pocity jízdy na snowboardu.
Hurá na saně...
Mladí lidé i celé rodiny rádi využívají přírodních sáňkařských drah; některé bývají osvětlené dlouho do noci. Velmi romantické jsou večerní jízdy na saních, kdy jediným osvětlením jsou hořící louče. Existují dokonce paušální nabídky, zahrnující do jedné ceny pronájem saní, jízdenku na lanovku i sklenku horkého punče či svařeného vína!
Lyžařské túry, paragliding, bungy-jumping, Eisstockschießen, zimní turistika, netradiční zimní sporty
Lyžařské túry, anebo túry se sněžnicemi či snowboardy zprostředkovávají zkušeným milovníkům zasněžených terénů panenskou zimní krajinu, ve které se člověk ocitá zcela sám, odkázaný jen na své schopnosti. Prožívá fascinaci krajinou, ale též fyzické a psychické vypětí. Cestou na hřebenech velehor přemítá o sobě, o pomíjivosti světa tam dole v údolí i o kráse, která jej obklopuje.
Živo je v zimě nejen na sněhu, ale též na obloze, kterou za příznivých povětrnostních podmínek zdobí pestrobarevné padáky. Někteří kombinují paragliding s lyžováním a na jejich nohou lze rozlišit lyže.
Těm, kterým nejde o sport, ale "pouze" o vyburcování emocí, může seskakovat ze speciálních konstrukcí do závratných hloubek prakticky volným pádem, který v přesně propočítaný okamžik zachytí pružné lano. Této zábavě se říká bungy jumping a své přívržence nachází i v zimním období.
Příznivci všeho neobvyklého mohou na některých tratích sjíždět na horském kole, což vyžaduje nejen značnou odvahu a dobré brzdy, ale též cit pro změněné chování podkladu a jinou techniku.
Mnohem klidnější je lední metaná, Eisstockschie3en, snad nejrozšířenější zimní hra, oblíbená zejména u starší generace mužů, pro které se - nejlépe v rámci organizovaného spolku - stává přímo společenskou zábavou. Pokud chcete pozorovat rozvášněné starousedlíky, anebo se pocvičit v místním dialektu, je Eisstockschie3en zajímavé i pro diváky. Najdete je jistě v každé správné vesnici!
Komu nepřirostlo k srdci lyžování, natož ještě bláznivější aktivity, se může prostě procházet po upravovaných zimních stezkách, které bývají značené jako "Winterwanderweg." Vedou údolími, lemovanými do nebe čnícími horami, i po hřebenech a náhorních plošinách, kam je příjemné vyjet lanovkou.
Kulturní dědictví, vesměs poklidné dějiny a nejuzší propojení obyvatel s jejich rodným krajem tvoří dodnes základy národního povědomí v této nevelké zemi v srdci Evropy. Nesnadné životní podmínky ve velehorách a jejich těžko dostupných údolích jen prohloubily lásku Rakušanů k jejich překrásné zemi a úctu k jejich staletým tradicím. Tento vzácný a upřímný vztah ucítí návštěvník Rakouska na každém kroku. Snad i skrze něj pochopí výjimečné rakouské pojetí lyžařských středisek, která byla vystavěna s citem pro tradici a garantují funkčnost a spolehlivost služeb, sněhovou jistotu, krásné terény pro lyžaře i širokou nabídku pro nelyžaře.
Fotogalerie
