SILVRETTA - Skiaréna

aneb lyžování bez hranic mezi rakouským Ischglem a švýcarským bezcelním pásmem Samnaun
"Duty free" ve sněhu!

DO ZÁJEZDU ZDE

Před více než sto lety, v roce 1892, získalo Samnaun od Švýcarského státu status bezcelní zóny. To mělo alespoň zčásti vyvážit ztížené životní tohoto vysoko položeného údolí, spojeného se světem jen několika horskými pěšinami. Dnes je Samnaun dostupné motoristům hned dvěma přístupovými silnicemi: z údolí horního Innu, "švýcarskou cestou" z Vinadi (s několika úzkými tunely ve skále), a cestou z Pfunds v Tyrolsku, která byla zprovozněna teprve v roce 1980. Autem je z Čech každopádně snáze dostupný tyrolský Ischgl, hluboké kapsy automobilistů se naopak více radují při tankování levnějšího benzínu v bezcelním Samnaun.
Samnaun je lyžařská vesnička s neobvyklou atmosférou. Je nákupním rájem. Jsou zde zastoupeny všechny "lepší"mezinárodní firmy. Neuspěl by snad jedině ten, komu by šlo o něco typicky místního. Ani zdejší kuchyně v sobě totiž nezapře "propašovanou" tyrolskou recepturu.

Samnaun se v podstatě skládá z pěti obcí: Samnaun-Compatsch (1700 m) s kostelem, školou a obecním úřadem, Samnaun-Laret, -Plan, -Ravaisch a Samnaun-Dorf (1840 m), kde "to nejvíce žije".
Prvními lyžaři na straně tyrolské i švýcarské byli pašeráci. Pašovalo se z existečních důvodů - kvůli naprostému nedostatku pracovních příležitostí v této krásné, leč pro zemědělce zcela nezajímavé krajině. Ze Samnaun se pašovala mouka, cukerín, káva, tabák. Do Samnaun se tajně převáděl dobytek.
Postupem času oblast pronikla do povědomí vyznavačů lyžařských tůr. Oblíbený byl obzvláště "klasický" přechod Silvretty. Takovýchto opravdových lyžařských romantiků však ubývalo, začali totiž upřednostňovat nově vznikající střediska, vybavená lyžařskými lanovkami a vleky. Samnaun opouštěla bohužel i mladá generace, hledající jinde práci a vůbec snadnější život.

V pozvolném toku událostí nastal zvrat až v roce 1978, kdy byla uvedena do provozu lanovka ze Samnaun-Ravaisch do sedla Alp-Trida (2488 m) a také vleky v oblasti Alp Trida. To byl start bouřlivého rozvoje Samnaun, kdysi přehlíženého "konce švýcarského světa". Naprostou "bombou" bylo propojení švýcarského lyžařského střediska Samnaun s lyžařskými terény sousedního rakouského Ischglu, ke kterému došlo slavnostně 21. ledna 1979. Znamenalo vznik nádherného lyžařského revíru, jednoho z nejmodernějších, nejluxusnějších a nejrozsáhlejších v Alpách. Počáteční kapitálovou injekci pro výstavbu lanovek a vleků obdrželi Samnaunští od svých rakouských sousedů. Oblíbenost Samnaun nabrala nepoznaných obrátek. S tím rostla i fronta čekajících u kabinové lanovky, jediné přístupové cesty do vlastní lyžařské oblasti. Než se stačila pověst o neslavné alpské raritě - tedy až hodinového čekání ve frontě na kabinu v Samnaun - rozšířit mezi širokou lyžařskou veřejnost, našlo se řešení. A ne ledajaké: světová technická novinka, dvouposchoďová kabinová lanovka pro 180 osob, vedoucí souběžně s dosavadní lanovkou šetří návštěvníkům trpělivost a čas pro skvělý požitek z lyžování. Dnes se v Samnaun lyžuje doslova bez hranic! Za hranicemi, nenápadně, zato pečlivě střeženými pohraničními hlídkami, začíná na první pohled nekonečná lyžařská oblast Ischgl. Lyžaře vítá 200 km denně dokonale upravovaných sjezdových tratí a k tomu bezpočet svahů a žlebů pro milovníky volných terénů. Rovněž snowboardisté si v Ischglu libují: skvělé podmínky, žádné zákazy. Dokonale fungující infrastruktura a náročná klientela z celého světa zde patří již k všednímu životu. Věhlas Samnaun vyzdvihuje i místní rodák Martin Hangl, Mistr světa v super obřím slalomu ve Vailu (USA) z r. 1989.

Nejoblíbenější "mezinárodní" sjezdovka vede z 2864 m vysokého Palinkopfu na rakouské straně krásným, tichým údolím, do kterého by nikdo neřekl, že je součástí lyžařské "fabriky", až do 6 km vzdáleného Samnaun-Dorf. Z Palinkopfu lze podniknout i nejdelší sjezd celé oblasti - 9 kilometrů do Ischglu, během kterého se klesne o celých 1500 m!

Skiaréna Silvretta je jednou z nejmladších, a s využitím francouzských zkušeností, i jednou z nejmodernějších evropských lyžařských oblastí. Její rychlý a současně důsledně propracovaný vzestup se uvádí jako fantastický příklad přerodu skutečně chudých horských vesniček v lyžařskou oblast nejvyšší světové úrovně!

Představa, že se na tomto vzestupu se podílela generace dnešních otců a dědů, mě spolu s nostalgickými vzpomínkami místních - neustále fascinuje. Vyprávějí o dvou národech, - rétorománech a walserech, předcích dnešních obyvatel. Vyprávějí o těžkém životě a o těžké práci v lesích a na strmých svazích hlubokých údolí. Vyprávějí o svém kraji, o svém údělu horských sedláků a dřevorubců a také o Bohu s takovou pokorou, až mě z toho běhá mráz po zádech... Jejich vzácné vlastnosti - vytrvalost a láská k rodnému kraji - jim pomohly přečkat časy nouze a bídy, trvající do nedávné doby. Teprve s turisty přišly do údolí i nové časy. V době turistické sezóny stovky tisíc milovníků zimní i letní dovolené oživují pěší zóny kdysi odlehlých vesniček. Obyvatele tento hektický život zcela pohltil. Přesto se snaží, aby "velký svět" neutlačoval jejich malé vesničky. Nechtějí ztratit svou tvář. A tak stojí před nevyhnutelnou otázkou, kterou přinesl čas: Více přírody a romantiky anebo další modernizace a technizace oblasti?


Zajímavosti:
Idalp (2311 m) je vlastně takovým "Václavákem" nad Ischglem. S původním významem slova Alm - tedy horská pastvina - dnes již téměř vůbec nesouvisí. Idalp je křižovatkou sjezdovek, přestupní stanicí řady lanovek, ale i nejvyhledávanějším místem pro přestávku na terase několika horských chat, zde se shromažďují malí i velcí žáci lyžařských a snowboardových škol.


SILVRTETTA-MOUNTAINBIKE ARÉNA
Tradiční závod horských kol proběhl 3. srpna 1996. Trasa měřila 45,1 km a cyklisté nastoupali celkem 2532 výškových metrů. Hned po startu na parkovišti v Ischglu muži i ženy vystoupali do sedla 2738 m vysoko, kde (pochopitelně bez formalit) přejeli do Švýcarska a po dlouhém "downhillu" do Samnaun-Dorf
(1840 m) je opět čekalo stoupání k hraničnímu sedlu a po překonání Hóllboden a Hohe Zirbe je čekal závěrečný sjezd do Ischglu.


Avšak oblast je atraktivní nejen pro závodníky. Nové dimenze bikerům zprostředkuje kabinová lanovka, která je i jejich "stroje" vzveze nahoru, odkud se mohou vydat po značených bikových cestách...


RÁJ SNOWBOARDINGU
Píše se rok 1991, v Ischglu se koná Mistrovství Evropy ve snowboardingu.
Organizátoři Mistrovství si mnou ruce, neváhali a včas chytili vítr do plachet. Ischgl se tak stal Mekkou snowboardistů dříve, než jinde stačili odstranit nápisy zakazující přepravu těch "nesmyslných žehlících prken"...


KROKODÝL HUGO
Pestrobarevný miláček dětí - maskot Hugo - řádí na lyžích, na kole, na kolečkových bruslích, chodí na výlety, odpočívá na sluníčku.


POZOR NA CELNÍKY!
8. září se koná již sedmý Pašerácký pohár. Tento netradičně pojatý výlet začíná ve švýcarském Samnaun, kde každý "gauner" obdrží balíček, který má za úkol propašovat do 17.15 h do Ischglu. Musí se mít na pozoru před celníky, kteří mohou číhat za každým stromem či za každou skálou. Ty nejšikovnější čeká řada výher a mimořádnou cenu získá nejoriginálněji oděný pašerák.

Fotogalerie

Archiv cestopisů »